Václav
Cílek, 2005
Cílek v Tao te ťing - O tajemství hlubším než
hlubina samajako
základ svého převodu použil nový překlad profesora
torontské
univerzity Richarda Johna Lynna s klasickým činským
komentářem z 3. st.
od Wang Piho a dále anglický překlad
nedávných nálezů z hrobky Kuotien.
Jde o bambusove destičky z doby 300-350 let př. n. l.,
obsahující krom
jiného tři svazky různého stáří
psané různým písmem, které tvoří
základ
Tao-te-ťing.
1
Tao, které se dá popsat slovy, není
stálé Tao
jméno, které se dá jmenovat,
není věčné jméno
bezejmenné je počátkem všeho
pojmenovatelné je matkou tisíce věcí
proto prázdný a bez přání
vidí počáteční jemnost
ale naplněný vidí
povstávající úplnost
to obojí má společný původ, ale
různé jméno,
dohromady je nazýváme tajemstvím
hlubším než hlubina sama
branou k počátku
Komentář: Wang-Pi
říká, že
jemnost je absolutní stupeň drobnosti; plností se
rozumí plnost Taa, jež jediná
prospívá;
tajemství je temné ticho, ve kterém
vůbec nic
neexistuje, ale odkud obojí –
bezejmenné i
pojmenované vychází. (50, 51)
up
2
Když všichni pod nebem rozeznali
krásné jako krásné,
objevila se ošklivost
když poznali dobré jako dobré,
bylo tu nedobré
proto přítomnost jednoho vytváří
nepřítomnost druhého
lehké a těžké dává smysl
jeden druhému
dlouhé a krátké
skládá společnou míru
vysoké a nízké se k sobě vztahuje
zpěv a hudba se doplňuje
předtím a potom se následují
proto moudrý nekoná ze sebe a učí beze
slov
deset tisíc věcí povstává
bez jeho přičinění
a následuje jej
moudrý jim dává život, ale
nevlastní je
činí ale nevytváří žádnou
závislost
završuje bez zásluh
a proto jej úspěch nemine!
Komentář: Wang-Pi
říká, že
potěšení a hněv mají stejný
kořen, souhlas
a nesouhlas vycházejí ze stejných
bran;
úspěch se dostavuje, jen jednáme-li v souladu s
věcmi;
soulad nelze vlastnit ani si za něj přičítat
zásluhy.
(20,10, 51, 77)
up
3
Nevyvyšovat nadané a lid nepodlehne
hádkám
nevážit si cenností a lid nebude krást
neukazovat žádostivé a mysl lidu bude
klidná
Proto moudrý vyprazdňuje mysl a naplňuje žaludek
oslabuje chtění a posiluje kosti
udržuje lid v nevědomosti a bez přání
nenechává jednat intelektuály
a protože sám od sebe nic nečiní,
tak se věci řídí samy!
Komentář: stará
čínština
nerozlišuje mezi myslí a srdcem; mysl a srdce
vytvářejí jeden celek, proto v překladech do
evropských jazyků dosazují
překladatelé
spíš podle svého citu jednu či druhou
možnost, ale
v zásadě jsou mysl a srdce zaměnitelné pojmy.
Pojem
“věc” je široký a zahrnuje
nejenom věci, ale
také bytosti a situace. (12,27,49,64)
up
4
Tao je prázdná nádoba
používej ji, ale nenaplňuj
Je jako bezedná propast, původce všech
věcí
otupuje ostré
rozmotává zauzlené
prolíná se s jasem
splývá s pouhým prachem
jeho hlubina je tak nezměrná
jako by tu ani nebylo
Nevím, čí je dítětem,
protože se nejspíš zrodilo
ještě před Pánem Nebes
Komentář: Wang-Pi k
prvnímu
verši říká: Tím, že se
spolehneme na
pravidla jedné vznešené
domácnosti,
neudržíme ji v celistvosti, ale ani spolehnutí se
na
zásady jednoho státu neumožní udržet
jej
netknutý. Dál říká:
nádoba Taa je
prázdná, ale nesnaž se ji naplnit, protože, to co
ji
dělá nevyčerpatelnou, ji zcela zaplňuje! (56,70,41)
up
5
Nebe a země nejsou dobrotivé
zacházejí se všemi věcmi jako se
slaměným psem
moudrý vládce není dobrotivý
zachází s lidem jako se slaměným psem!
vzduch mezi nebem a zemí je stejný
jako vzduch v měchu varhan nebo dmychadla
prázdný, ale nevyčerpatelný
čím víc proudí, tím
víc vytváří
mnoho slov vyčerpá mysl
je lépe být prázdným měchem
Komentář: historik Wei Yuan
popisuje, že
lidé pletou z trávy slaměné psy, aby
je s
veškerou vážností předložili k oběti,
ale po
skončení rituálu je odhodí a
skáčou po
nich. Wang-Pi říká, že kdyby varhany chtěly
hrát
samy od sebe, nebyly by hráči k užitku. Podobně prostor mezi
nebem a zemí je nevyčerpatelný, protože dovoluje,
aby se
věci děly, no jo, ale kdo na něj hraje? (16,77)
up
6
Duch údolí neumírá,
nazýváme jej Tajemná Matka
o její bráně říkáme,
že je kořenem nebe a země
bez přestání vytváří věci,
takže ji za nimi není téměř vidět
Komentář: Wang-Pi
říká: Duch
údolí je nicota uprostřed hlubiny.
Nemá
žádný tvar ani vzhled a je prosta
všech protikladů
a neposlušností. Nehybná
leží dole, v klidu
a neslábnoucí. Ačkoliv všechno
završuje,
nemůžeme ji vidět, protože je to ta nejvíc
dokonalá věc.
Není možné ji pojmenovat a tak o ní
hovoříme jako o Tajemné Matce. Brána
je
místo, odkud přichází. (14,23)
up
7
Nebe je věčné a zem bez konce
nežijí samy pro sebe
a proto trvají
stejně tak moudrý se staví do pozadí,
ale objeví se v čele
odloží svoji osobnost,
a tím ji zachová!
Je naplněn,
protože je vyprázdněn
Komentář: Wang-Pi
říká: pokud
někdo existuje jen pro sebe, střetne se s ostatními, ale
existuje-li pro jiné, přijdou za ním sami. (66,67)
up
8
Nejvyšší dobro je jako voda
prospívá deseti tisícům
bytostí a nesváří se s nimi
přebývá na místech, jimž se
lidé vyhýbají
a proto je skoro jako Tao
dobré bydlení závisí na
místě
dobré srdce závisí na hloubce
dobré vztahy na laskavosti
dobrota hovoru se zakládá na upřímnosti
dobrota vlády se zakládá na
řádu
dobré konání na schopnostech
a dobrý čin na správném
načasování
Kdo vyhýbá se sváru,
vyhýbá se škodě
Komentář: Wang-Pi
říká, že Tao
a voda se podobají jen “jakoby”, protože
Tao
nemá fyzickou existenci. Použitá analogie je
trojdílná a závisí na
rezonanci
Tao-voda-člověk. V náboženském taoismu se
jedná o
vztah Nejvyšší bůh-Slitovná
bohyně-člověk.
V křesťanství je v pozici prostředníka Marie,
jejíž jméno (mare) snad rovněž souvisí
s vodou.
up
9
Ctnostný naplňuje, ale kéž by toho nechal!
šikovný ostří, ale kéž by
nepřeostřil!
bohatý plní truhly zlatem a jadeitem,
ale stejně je neuchrání
mocný má tituly a bohatství,
ale stejně jej pýcha zahubí.
Je-li dílo dokončeno, odejdi,
protože taková je cesta nebe
Komentář: Wang-Pi
říká: čtyři
roční období se pohybují v kruhu, když
jsi dostal,
co jsi měl, předej to dál. (4)
up
10
Žít tam, kde pozemská duše nalezla
ochranu
a obejmout přitom celistvost,
spolehnout se na životní sílu
být měkký jako dítě,
které ještě nemá
žádné ambice
jsi toho schopen ?
Proniká tvá vize k zářivému
počátku,
aniž by se nechala zaslepit věcmi?
umíš pečovat o lid a vládnout
říši,
aniž bys byl chytrý?
umíš poslouchat, když brány nebes se
otevřou?
a umíš poslechnout, když jsou zavřené?
prosvěcuješ čtyři části světa,
aniž bys o tom věděl?
Dávat život a sytit bytosti, ale nevlastnit
působit, ale nevytvářet závislost
vést bez vedení
tomu říkáme tajemná síla
Komentáře se
různí. První
verš asi říká, že člověk by měl
žít doma,
tedy tam, kde srostl se zemí a kde je pod ochranou ducha
místa (vydat se na cesty znamená svěřit se něčemu
většímu). Člověk má pozemskou
duši a
nebeského ducha, pozemská duše po
smrti putuje do
země, nebeský duch k nebi. Celistvost znamená
jednoduchost a autenticitu neboli původní přirozenost.
Hlavní funkcí běžné inteligence či
chytrosti je
získání úspěchu.
Otevřené a
zavřené brány nebes znamenají buď
pořádek
nebo chaos. Tajemná síla představuje jednak
dobrodiní a proto ji též
překládáme jako
ctnost, jednak to co je na počátku, tedy
tajemství.
Wang-Pi říká, že život
dáváme tím,
že nepřekážíme. Měkkost je vlastností
dokonalé harmonie. (2, 49,19)
up
11
Třicet loukotí se sbíhá uprostřed kola,
ale teprve díra pro hřídel dá kolu
smysl
smíchej vodu s hlínou a vytvoř nádobu,
ale teprve to prázdné uprostřed jí
dá užitek
postav dům a prolom okna a dveře,
teprve otvory jej učiní obyvatelným
Proto užitek spočívá v tom, co tu je
a smysl v tom, co tu není
Komentář: Wang-Pi
říká, že
teprve prázdnota uprostřed kola dává
řád
loukotím. Vše dobré
závisí na
fungování toho, co tu není. Jedno
prázdné organizuje mnohé
plné.
up
12
Mnoho barev oslepuje
mnoho tónů ohlušuje
mnoho chutí otupuje jazyk
lovy a štvanice člověka poblázní
drahé věci člověka svedou z cesty
proto se moudrý stará o svoje nitro
a ne o své oko
podržuje první a odmítá
druhé
Komentář: nitro je v
originále
označeno jako břicho, to je středem mysli, která vyživuje
celou
bytost. Budha na obrázku má velké
břicho, protože
má velkou duši, kterou sytí
celý svět.
Myslím, že tohle je jedno z míst, kde se
Lao-c´smál, protože věděl, že někdo bude
verš
číst ve smyslu, že moudrý se stará o
své
nitro a jiný ve smyslu, že se stará jen o
své
břicho. Wang-Pi říká: oko zotročuje. (27,49,64)
up
13
Přízeň i nepřízeň zneklidňuje
vědomí vlastní důležitosti je
neštěstí,
které tě může stát tělo i duši
co znamená,
že chvála i hana jsou důvodem k poplachu?
když malý člověk získá
přízeň,
musí počítat s její ztrátou
proč je vlastní důležitost holé
neštěstí?
protože člověka zaměřuje na sebe samého
Ale co mne může potkat,
když nemám co ztratit?
když se na sebe dívám,
jako na vše ostatní pod nebem,
vše pod nebem mi může být svěřeno
A když pečuji o sebe
jako o všechny věci světa,
může mi celý svět být dán k
opatrování
Komentář: Wang-Pi
říká, že
přikládat příliš velký
význam
životu, znamená vstupovat na území
smrti. Když
jeden zamění svoje žití za slávu a
čest, tak
provádí směnný obchod, ve
kterém
ztrácí svoji osobnost. (50)
up
14
Když něco hledáme a nenalézáme,
nazveme to neviditelné
když nasloucháme a nic neslyšíme,
nazveme to neslyšitelné
když hmatáme a nemůžeme nahmatat,
nazveme to neuchopitelné
To trojí nevyzpytatelné
splývá v jedno beztvaré
jeho povstávání
nevydává žádné světlo
jeho završování nepůsobí
žádnou temnotu
toto věčné a nepojmenovatelné
se vždy nakonec vrací do nicoty
nazýváme je tvarem bez tvaru,
obrazem bez podoby
nemůžeme je poznat a proto
se zdá temné a nezřetelné
když se s ním chceš setkat
neuvidíš jeho hlavu,
když jej chceš následovat,
neuvidíš jeho ocas
raději se drž Taa dávnověku,
abys mohl řídit věci dneška
je možné poznat začátek časů,
protože jedno Tao prochází vesmírem
a toho se drž!
Komentář: Wang-Pi
říká, že o
nicotě bys rád řekl, že neexistuje, ale že z ní
všechno povstává. Je
obtížné vědět,
jaké byly věci na počátku, neboť každá
doba je
jiná, ale protože Tao je stejné a
prochází
jako niť od počátku do konce, je možné poznat
ráz
minulosti a nebýt zaskočen budoucností. (6,1,47)
up
15
Dobří vůdcové dávnověku
dokonale plynuli v proudu tajemství
ve vší jeho hluboké jemnosti
byli tak neproniknutelní,
že je nemůžeme pochopit
a protože jim dnes už nerozumíme,
nemohu ani popsat, jací byli,
ale jen jak se nám jeví:
Jak byli váhaví!
jako ten, kdo v zimě brodí řeku
jak byli pozorní!
jako ten, kdo je ze všech čtyřech stran
obklopen nepřáteli
jak byli uctiví!
jako vznešený host
jak opatrně se sdíleli!
jako led, který záhy pukne a začne tát
pevní a strozí jako dřevěný
špalek,
i prázdní jako horské
údolí
kdo umí zacházet se sebou
jako se zkaleným proudem
a nechá se zklidnit a zjasnit?
kdo umí zacházet se svou nehybností,
dlouze ji míchat a tím opatrně přivést
k životu?
Ten, kdo má toto Tao,
si nepřeje být plný,
protože předčasně plné
se završuje a upadá
Komentář: Zklidnit
kalný proud a
naopak míšením probrat nehybnost k
životu jsou
postupy později využívané v taoistické
alchymii.
Poslední verš má různé
výklady, zde
jej chápu jako stav, kdy jsme blízko
nějaké
dokonalosti, ale raději ji nedosahujeme, protože
završení
jednoho stavu (původně je asi míněn stát)
znamená
obvykle neklidný začátek jiného stavu,
jiného království. (20,38)
up
16
Dosáhli úplné prázdnoty
a udrželi naprostý klid
deset tisíc věcí se společně
počíná
a já, takový jaký jsem,
pozoruji, jak se vrací zpět
všechny věci dozrávají,
ale každá se vrací ke svým
vlastním kořenům
návratu ke zdroji říkáme
klidné spočinutí,
znamená to pevně přilnout ke svému
určení
a tento stav nazýváme stálost
rozumět stálosti je zváno prozíravost
nerozumět stálosti má za následek
chybné chování
a jeho výsledek je neštěstí
rozumět stálosti je obejmout všechny věci
obejmout věci znamená nestrannost
tato nestrannost znamená opravdu vládnout
Skutečný panovník je jedno s nebem
jednota s nebem znamená jednotu s Taem
jednota s Taem je věčnost
Pokud žije, vyhne se nebezpečí
Komentář: K.G. Jung by asi
hovořil o
individuaci v tichu své bytosti. Překladatel na tomto
místě již musí vyjádřit svůj
údiv, jak
básnivé a duchovní jsou
mnohé
ostatní překlady, a jak podivně syrové je
doslovné
znění knihy. S výrazy klidné
spočinutí,
určení, stálost a prozíravost je
nutné
zacházet jako s termíny, jež byly
pozdější,
staletí trvající tradicí
dále
rozváděny. (1,14,26, 52 etc.)
up
17
O těch největších vladařích
lid sotva ví, že je má
ty menší uctívá jako
své otce,
ještě menších se bojí
a na ty docela malé hledí s
pohrdáním
Nedůvěřuješ-li lidem,
ani oni ti nevěří
Opravdový vládce nespěchá,
opatrně odměřuje slova
a je-li úkol dokončen
a úspěch se dostaví,
každý řekne: bylo to tak normální
Komentář: V Konfuciovi čteme:
“když lid
je veden silnou vládou a pořádek
udržován tresty,
lidé podvádějí bez ostychu”.
(23, 27,34)
up
18
Když zapomínáme na Tao,
objevuje se správné chování
a dobročinnost
druhou stranou velké chytrosti a bystrosti
je velká faleš
je-li rozvráceno všech šest
velkých vztahů,
objevuje se poslušnost a laskavost
a když je v nepořádku celá země,
nastupují loajální politici
Komentář: šesti
velkými vztahy
se řídí vzájemné
chování otce
a syna, staršího a mladšího
bratra, muže a
ženy. Čuang- c´o Tau říká:
“když vyschne
jezero a ryby jsou namačkány v posledních
loužích,
zavlažují se pěnou a slizem, ale lépe by jim bylo
v
řekách, kde by o sobě vůbec nevěděly.” (15,38, 65)
up
19
Odlož svatost a zbav se moudrosti
a prospěch lidu bude stonásobný
odhoď dobročinnost a odstraň spravedlnost
a lidé budou opět poslušní a
laskaví jeden k druhému
odlož chytrost a zbav se obratnosti
a zloději a lupiči nebudou krást
O těchto třech dvojicích se dá říct:
slouží jako pouhá ozdoba
a proto umožni lidu
ztotožnit se s něčím jiným
Prostota ať je příkladem, celistvost cílem
mírni vlastní zájmy a měj jen
pár přání
Komentář: výroky
knih moudrosti
máme tendenci považovat za univerzální
duchovní pravdy. Tato kapitola však
nejspíš
představuje kritiku přebujelého spekulativního
myšlení v prostředí, kdy
staletí
válek, sporů a korupčních skandálů
nevedou k
žádnému konci. Pravděpodobně je rovněž oslavou
zlatého mýtického věku prostoty.
Tao-Te Ťing je
občas nutné číst jako dokument své
tíživé doby anebo jako politický
pamflet, jež byl
v čínské historii vícekrát
součástí boje o moc. (37)
up
20
Odložte učení a netrapte se
vždyť, jak daleko od sebe stojí souhlas a nesouhlas,
anebo chvála a kritika?
ten, koho se ostatní bojí,
se také musí bát ostatních
záliv mezi mnou a ostatními je tak
široký!
Lidé se při své cestě za
štěstím
chovají jako na velké společné oslavě
stoupají nahoru na terasy na jarní slavnost
já jediný jsem klidný a
neúčastný
nerozvinutý jako dítě,
jež se ještě neusmálo
bez jakéhokoliv cíle
jako bych neměl ani domov
Ostatní lidé mají všeho
nadbytek,
jen mně se zdá, že jsem všechno ztratil
mé srdce je srdce hlupáka
beztvaré a nerozlišující
ostatní lidé jsou tak jasní a
uspořádaní
jenom já jsem divný a temný,
ostatní lidé pečlivě vymezují
já jediný se mísím se
vším
zdá se mi, že jsem unášen mořem
vítr mnou povívá, jako bych nevěděl,
kde jednou skončím
ostatní lidé mají jasný
cíl života
jenom já nic nevím jako venkovan
Já jediný si přeji být jiný
než ostatní
a živit se pokrmem Tajemné Matky
Komentář: v celé
knize se opakovaně se
vyskytuje motiv, neumím něco popsat, tak o tom
hovořím
“jakoby” (např. jako bych neměl domov,…
ale
já ten domov mám). Překlady toto
průběžné,
záměrné zneurčitění
většinou
posouvají k jednoznačnějším
výrokům.
Být dítětem v tomto taoismu
nejspíš
znamená být ve stavu, kdy se ještě
nerozvinulo
rozlišování a emoce, tedy
být blízko
temnému počátku. Wang-Pi
říká, že
cílem učení je vědět každý den
víc, ale
cílem Taa je mít den ode dne méně.
(48,64,2)
up
21
Jedině síla prázdnoty může sledovat cestu Tao
Tao samo o sobě je neurčité a nevysvětlitelné
temné, dvojnásob temné, ach,
ale jsou v něm obrazy nějaké
temné, dvojnásob temné, ach,
ale cosi je v něm!
nejasné, podivné, ale podstata věcí je
v něm
podstata Taa je nejvíc autentická z
věcí všech,
protože všemu ostatnímu
dává opravdovost
odedávna až dodnes jeho jméno je
neodvolatelné
používáme jej, abychom mohli podat
zprávu
o tom, kdo je otcem věcí všech
Jak vím, že je otcem všeho?
skrze něj samotné!
Komentář: Wang-Pi opakuje, že
slovo
“temný” se netýká
podstaty, ale
vzhledu věci, jež nemá žádný tvar.
Forma
básně připomíná styl Knihy proměn,
kterou Wang-Pi
rovněž komentoval.
up
22
Odstoupení udržuje nedotčenou celistvost
ohnutí napřimuje
vyprázdnění naplňuje
ošuntělost obnovuje
mít málo znamená být
blízko zdroje
mít hodně znamená jít stranou
Tímto způsobem moudrý
objímá jednotu
a stává se vzorem pro vše pod nebem
nevystavuje se na odiv, a proto září
netvrdí, že má pravdu
a proto je jeho pravda zjevná
neprosazuje se, a proto je uznáván
a protože nezápolí, tak nic pod nebem
s ním nemůže soupeřit
Staré rčení říká,
že odstoupení udržuje nedotčenou celistvost
to nebylo řečeno nadarmo!
opravdu, takový člověk se navrátí
do nebytí nedotčen !
Komentář: Wang-Pi
říká, že
čím víc má strom kmene a
větví, tím
dále je od svých kořenů. Slovo
“ošuntělý” má asi
blízko k
výrazu pokora. (14, 24,66,73)
up
23
Neslyšitelné je správný
způsob,
jak hovořit o přirozeném
větrný vír nevydrží celé
ráno
a ani bouře netrvá celý den
Co je způsobilo ?
je to nebe a země
pokud ani nebe a země
nejsou schopné dlouhého
trvání
co teprve člověk?
Uchopit věci v souladu s Taem
znamená být v jednotě s Taem
člověk, který má sílu,
se sám stává silou
člověk, který se řídí
jinými pravidly
se stává těmito pravidly
Tao obdarovává toho,
kdo má silou, silou
a odebírá ji tomu, kdo ji nemá
Ztrácí-li člověk víru,
ani ostatní mu nevěří
Komentář: Wang-Pi
říká, že pod
pojmem síla (Te) se rovněž skrývá
pojem ctnost. Ta
v tomto případě spočívá v tom, že
člověk má
málo a proto má přístup k
počátku, což se
rovněž čte jako štěstí či úspěch.
Podobně
jiná pravidla než pravidla cesty Tao můžeme číst
jako
neúspěch. Komentáře zdůrazňují zde
poprvé
vyslovenou myšlenku, že Tao se chová k člověku
podle
toho, jak on se chová k Tau.
up
24
Kdo stojí na špičkách,
nestojí pevně
kdo se zeširoka nakročí, neudělá ani
krok
kdo se staví na odiv, nezáří
kdo se chválí, nemá zásluhy
kdo je hrozně důležitý, netrvá dlouho
takže podle Taa můžeme říct,
že hodně jídla je hodně výkalů
tohle lidi neměli nikdy rádi,
a proto s tím moudrý nemá nic
společného
Komentář: Jeden
úředník se tak
moc chválil, že o něm druhý řekl: je s
ním konec,
vyvyšuje se, aby zastínil
nadřízené,
používá zmatku k tomu, aby se dostal
výš a
proto si neudrží úřad.
up
25
Je tu cosi beztvaré a úplné,
co se zrodilo před nebem a zemí
jak podivné a nehmotné!
stojí samo neměnné
působí všude a není
ohrožováno ničím
můžeme je pokládat za Tajemnou Matku
neznáme jeho jméno
a tak mu říkáme Tao
Musíme-li o něm hovořit, nazveme je velké
velké znamená pokračující
pokračující znamená daleko
jdoucí
daleko jdoucí znamená
navracející se
Tao je velké
Nebe je velké
Země je velká
Král je také velký
to jsou čtyři velké síly světa
a vládce je jeden z nich
člověk následuje zemi
země následuje nebe
nebe následuje Tao
a Tao má svůj vzor v přirozeném
Komentář: Wang-Pi
říká
“přirozené” je slovo, pro
které neexistuje
žádný ekvivalent, označuje něco, co má
nekonečný dosah a šíři. Stejně jako
není
možné se učit bez schopnosti učení, tak i
fyzické
formy a pozemské duše nemohou existovat bez
embryonických esencí a
etérních podob a ty
zase plně závisí na silách jin a jang.
Takže jedno
vychází z jiného a Tao
následuje
přirozené. Slovo “následovat”
je smyslem
blízké slovu
“vtělení” či
“být vzorem”. (52,4)
up
26
Těžké je základem lehkého
klid je nadřazený činnosti
proto moudrý kráčí celý den,
ale nevzdaluje se od své družiny
a i když se před ním objevují
nádherné výhledy
zůstává uvolněný a odpoutaný
Jak je možné,
že někdo je vládcem deseti tisíc
válečných vozů,
a přece se považuje za lehčího než cokoliv pod nebem?
kdyby byl těžší, než svůj vlastní
základ,
vyvrátí se
kdyby byl aktivnější než dění samo,
ztratí vládu
Komentář: Wang-Pi
říká,
mnohé nemůže řídit mnohé; to co
řídí
mnohé, je to nejvíc osamělé.
Myšlenka
pevného základu a lehčího
vršku je
mnohokrát vyjádřena v Knize proměn, kde
příznivý hexagram má pevný
základní trigram. (4)
up
27
Kdo umí dobře chodit, nezanechá stop
kdo umí dobře mluvit,
neřekne nic, zač by mohl být pokárán,
kdo umí dobře počítat
nepoužívá bambusový vrubopis
kdo umí dobře uzavírat,
nepotřebuje žádný zámek
a přece to nelze odemknout
kdo umí zavazovat,
nepotřebuje žádný provaz
a přece to nelze rozvázat
proto moudrý umí zachránit
ostatní,
aniž by kohokoliv zavrhnul
umí spravovat věci,
aniž by jakoukoliv odmítnul
tomu říkáme udržet si světlo
dobrý je učitelem nedobrého
a nedobrý je látkou dobrého
ale když si necení svého učitele
a on nepečuje o svoji látku
velice zabloudí, i kdyby byl tuze moudrý
tomu říkáme hluboce jemné!
Komentář: Wang-Pi
říká, že
mudrc či vladař by neměl tvarovat lidi podle forem, kterou jsou jim
cizí. Dobrý muž se spoléhá
na dobrotu, aby
udržel řád i u těch, kteří nejsou
dobří. Je to ta
dobrota, která spojuje, nikoliv odděluje dobré a
špatné. (17,28,64)
up
28
Kdo zná mužnost
a přece si podržuje ženskost
stane se říčním údolím světa
kdo se stal říčním údolím
světa
nikdy neopouští věčnou sílu
a vždy se vrací do stavu dítěte
kdo zná bílé a přece si podržuje
černé
se stává vzorem pro vše pod nebem
kdo je příkladem pro všechny
se neodchyluje od věčné síly
a vrací se k nekonečnému
kdo zná slávu, a přece si podržuje hanu
se stane údolím celého světa
je-li údolím celého světa
bude zcela naplněn věčnou silou
a vrátí se k jednotě
rozpadem jednoty vznikají nástroje
moudrý je používá jako
dílenský mistr
proto velký řezbář nikdy neřeže
Komentář: výraz
“údolí světa” je snad
možné pochopit
vazbou velkých civilizací na
úrodná
říční údolí, kde se
vše
stéká a která živí
všechny,
umožňují vznik států a rozvoj kultury,
zároveň je
metaforou prázdnoty. Wang-Pi říká, že
údolí nikoho nevolá, ale
všichni sem
přicházejí. Stav dítěte
znamená, že člověk
nemá žádné vlastní
znalosti, ale přesto
komunikuje s přirozeným. Rozpadem jednolité
společnosti
vznikají různé skupiny lidí
–
nástroje jako učitelé či vojáci. (20,
40, 66, 78)
up
29
Říkám pro ty,
kteří by se chtěli zmocnit světa celého
a zasahovat v něm,
že takový čin by nebral konce,
protože svět je nádoba zázračná,
kdo do ní zasahuje, zničí ji
kdo si ji chce vzít, ztratí ji
proto se někteří lidé snaží
vést
a jiní následovat
někteří dýchají nosem
a jiní vydechují ústy
někteří jsou silní a jiní
slabí
někteří energičtí a jiní
líní
a protože tomu tak je,
moudrý odstraňuje
extrémy, marnotratnost
a taky dobrotivou shovívavost
Komentář: nosem
dýchají
lidé spíš chladní a
rozumoví,
ústy vydechují osoby plné
vášně a
ohně.
up
30
Radíš-li panovníkovi ve věcech
vojenských
řekni mu,
že vláda světa se nedá získat zbraněmi,
už jen proto, že síla se proti původci obrací
na bojištích bodláky a trní
rostou jen
po vojenském tažení hladomor následuje
proto se dobrý vojevůdce spokojí s tím,
čeho dosáhl
a nesnaží se získat vojenskou převahu
Když vítězíš, nepřikládej
si zásluhu
když vítězíš, nechval se
když vítězíš, nepyšni se
tím
vítězství dosahuj, jen není-li
zbytí
a nevítěz zcela!
rychlé vítězství rychle
stárne
jde proti Tau a co je proti Tau
záhy končí
Komentář: některé
výroky
taoistů i konfuciánů nám mohou připadat
triviální, ale po staletí
utvářely
čínskou povahu. Čínská kultura
má důležitou
orální složku, zapamatované
výroky,
básně i celé knihy doprovázely
čínského vzdělance tam, kde nebylo knih a či když
na
cestě nebo vyhnanství hledal radu či útěchu.
Rudá
knížka předsedy Maa byl pokus vytěsnit tuto
tisíciletou
tradici výroků zapsaných do srdce. (23,55)
up
31
Zbraně jsou nástroje špatného
znamení
lidé je vždy nenávidí
a ten, kdo má Tao
s nimi nechce nic mít
čestné místo urozeného muže
je doma po levici
a v boji či na pohřbu po pravici
zbraně jsou nástroje špatného
znamení
a urozený je používá, jen
není-li zbytí
je lépe se jimi nevzrušovat
nevynášet je, i když ti přinesou
vítězství
Těšit se z nich
znamená těšit se z
usmrcování lidí
a kdo se z toho těší, nedosáhne
velkých cílů
při příznivých událostech
sedáváme po levici
a při nepříznivých po pravici
pobočník stojí vlevo a hlavní velitel
stojí vpravo
jako při smutečním obřadu
Je-li pobito mnoho lidí plakej a naříkej,
vítězství ve válce přijímej
se smutečními obřady
Komentář: Čína
byla po několika
staletí bojů a občanských válek
sjednocena až za
dynastie Suej v letech 581-618 AD. Hešang Gong v
jiném
komentáři říká, že zbraně
plaší
duši a zakalují auru harmonie. Tuto
báseň
chápu jako hořkou a krutě prožitou panychidu, něco jako
Čechy za
třicetileté války. (31,63)
up
32
Neměnné Tao nemá jméno,
ačkoliv je tak jednoduché a nepatrné,
nikdo pod nebem je neučiní svým posluhou,
ale kdyby se jej nějaký urozený člověk
dokázal přidržet
všechno tvorstvo by se mu podřídilo
Když sjednotí se nebe a země,
aby seslaly sladkou rosu
potom i lidé sami od sebe a bez příkazů
budou žít v jim vlastním souladu
když rozdělujeme jednotu,
objevují se jména
pohromě se vyhneme,
jen když víme, kdy přestat
Všechno tvorstvo se má k Tau,
jako říčky k řekám
a řeky k moři
Komentář: Wang-Pi
říká, že moře
si řeky nepodřizuje, to ony samy od sebe do něj
vtékají a
nepřemýšlejí o tom. (21,28,61)
up
33
Kdo zná ostatní, je moudrý,
ale kdo zná sebe, je prozíravý
kdo porazí druhé, je silný,
ale kdo ovládne sebe, je mocný
kdo nic nechce, je bohatý
kdo je schopný, dosahuje cíle
kdo zná své místo, žije dlouho
koho smrt nezničí, dlouho trvá
Komentář: Lupič Ži
říkal Konfuciovi,
že on jistě zná své místo. Protože,
kdyby se stal
vládcem bohatého města, jak mu mistr
radí, jak
dlouho si myslí, že by si jej podržel ?A vůbec ať jej
Konfucius
nevodí za nos a nedělá z něj blázna! V
textech z
Ma-wang-tuej je poslední verš
odlišný
– kdo není zapomenut,
neumírá.
up
34
Velké Tao se rozlévá, kam chce
živí všechny bytosti,
ale nic jim nepřikazuje
úspěšné, ale bez věhlasu
odívá všechny bytosti a
stará se o ně,
ale neovládá je
nikdy nic nechce
a tak se na světě celém
ocitá mezi nejmenšími
všechny bytosti se k němu vrací,
ale ono jim nevládne
a tak se na světě celém
ocitá mezi největšími
protože se nikdy nesnaží dosáhnout velikost,
naplňuje ji
Komentář: Wang-Pi
říká:
plánuj obtížné, dokud je
lehké. Pracuj na
velkém, dokud je malé.
Čuang-c´říká:
Tao…není místo, kde bychom jej
nenašli. (63)
up
35
Uchop velkou podobu
a celý svět k tobě přijde
přijít znamená neubližovat,
ale měrou svrchovanou nalézt mír a
bezpečí
Hudba a dobré jídlo
zlákají poutníka k zastávce
ale když mluvíme o Tau,
je tak mdlé a bez chuti
chceme jej předvést,
ale není co
chceme mu naslouchat,
ale neslyšíme jej,
ale když jej používáme,
vyčerpat nemůžeme
Komentář: velká
podoba, velký
obraz, archetyp. Wang-Pi říká: velká
podoba je
matkou všech podob nebe. V Knize proměn čteme, že nebe
zavěšuje na oblohu obrazy, podle kterých můžeme
usuzovat
na průběh věcí. Obrazy nebe jsou slunce, měsíc,
hvězdy a
souhvězdí. Velká podoba je za nimi. (4,14, 16)
up
36
Chceš-li něco stáhnout,
musíš to nejprve nechat roztáhnout
chceš-li něco oslabit,
musíš to nejprve nechat zesílit
chceš-li něco zmenšit,
musíš to nejprve nechat vyrůst
a když to budeš chtít odstranit,
nejprve to nechej vyvinout
Takový přístup nazýváme
jemný a prozíravý
měkké a slabé vítězí nad
pevným a silným
ryba nesmí utéct z mělčiny na hlubinu
ostré nástroje státu nemají
přijít lidem na oči.
Komentář: Wang-Pi
říká, že když
se chceš zbavit rebela, nechej jej vyrůst, dopřej mu, ať se
zničí sám, dej mu provaz dost dlouhý
na to, aby se
sám oběsil….Tato báseň je podle
většiny
čínských komentářů hlavně
lekcí z
praktické politologie. Ryby na mělčině jsou ministři,
které není možné pustit z dohledu,
ostrý ;
nástroj státu je třeba tajná policie.
up
37
Tao ve své stálosti nic nečiní vědomě
a přesto nic nezůstane rozděláno
kdyby se jej chtěl urozený držet
ostatní lidé by se sami od sebe napravili
a kdyby se tajně živené přání
rozhořelo,
zadržel bych jej bezejmennou jednoduchostí,
jež přináší klid a
oproštěnost
a v níž se vše pod nebem
spravuje samo
Komentář: zde
končí první z
dvou knih Tao-Te-Ťingu. Wang-Pi říká, že
její
hlavní myšlenkou je starat se výhonky
větví
tím, že se nejprve vrátíme ke kořenům.
Kolik
aktivity, kolik péče a starání se od
člověka
očekává (vždyť jak aktivní je řeka!),
ale nemělo
by vycházet z něj samotného. (20,32, 58, 57)
up
38
Kdo má velkou sílou, není
silný
a proto ji má
kdo má menší sílu, se
jí drží
a proto ji ztrácí
kdo má velkou sílu, nečiní nic ze sebe
a koná z ničeho
kdo má menší sílu,
činí vědomě
a koná z něčeho
vznešená dobrota má za
základ nic
vznešená spravedlnost má za
základ něco
vznešená uctivost jedná
a když na ni ostatní nereagují
vyhrne si rukávy a dovede je k sobě!
Proto se uchylujeme k síle,
jen když jsme ztratili Tao
uchylujeme se k dobrotě,
když jsme ztratili sílu
uchylujeme se ke spravedlnosti,
když jsme ztratili dobrotu
uchylujeme se ke uctivosti,
když jsme ztratili spravedlnost
Uctivost je směsicí plytké důvěry a
mělké loajality
a proto je počátkem nepořádku
předvídavost je květem Taa
a proto je počátkem dvojnosti
doopravdy moudrý se zabývá podstatou
a ne výhonky
zajímá se o plod ne o květ
přidržuje jedno a odmítá druhé
Komentář: myslím,
že hlavním
problémem překladů knihy je, že je
píší
duchovní lidé a básníci,
kteří jsou
vzdáleni světu a politice. Pravděpodobně hlavním
motivem
této básně je polemika s konfuciány,
pro něž
slušnost ve smyslu obřadné uctivosti a
společenské
etikety představuje ústřední pilíř
nauky.
Dál se zde nejspíš jedná o
kritiku toho
stylu vlády, který je založen na
předvídavosti,
tedy na zdůrazňování
věštebných praktik.
Předvídavost sice patří ke stromu Taa, ale
její
květy rostou až na samotných koncích
větví.
Wang-Pi v mimořádně dlouhém komentáři
říká: Předvídavost je schopnost vědět
něco
dřív než ostatní. Tito lidé
vysušují
svoji inteligenci, aby mohli vytvářet schémata a
zacházet s masami. Mohou získat vhled a odhadnout
trendy
dalšího vývoje, ale jsou rovněž
zodpovědní
za rozvoj falešnosti… čím
víc
pracují, tím zamotanější
situace
vznikají… čím víc se
snaží,
tím víc je vláda
zaplevelená
špinavým býlím…
a tím
větší škoda padá na lid.
(24,51,69 etc.)
up
39
A co řekneme o těch, kdo dávno, pradávno
obdrželi jednotu?
Nebe dostalo jednotu a je jasné
země dostala jednotu a je stálá
bohové z ní získali svoji
duchovní moc
údolí byla životem zaplněna
urozeným dala vládu nad vší
zemí
tak působí jednota
Kdyby nebe nebylo jasné, bojím se,
že by se roztrhlo
kdyby země nebyla stálá, bojím se,
že by se rozpadla
kdyby bohové neměli duchovní moc,
bojím se,
že by vyhasli
kdyby údolí nebyla zaplněna, bojím se,
že by vyschla
kdyby z ní nežili všechny bytosti,
bojím se,
že by zhynuli
a kdyby ji urozeným nedala šlechetnost a
vznešenost,
bojím se, že by se zhroutili
proto pokora je kořenem šlechetnosti
a základem vznešenosti vědomí nicoty je
urození o sobě hovoří jako nehodných
za základ všeho považují pokoru
že tomu tak je ?
Pro moudrého jsou všechny chvály
– žádná chvála
nechce se třpytit vnějším leskem jadeitu
ani obrnit tvrdostí kamene
Komentář: pro slovo vůz a
chvála
existuje společný výraz (ju), proto se v
třetím
řádku odspoda setkáváme s překladovou
variantou,
že ani součtem všech částí vozu,
nezjistíme, co vůz je. Kdyby sinologové měli
nějaká jim vlastní
přísloví, jistě by
říkali “bezradný jako překladatel
Taa”.
Otázku “že tomu tak je?” je zde snad
možné
pokládat za politickou satiru.
up
40
Návrat je pohybem Taa
měkkost je jeho působením
vše pod nebem mu vděčí za život
to, co je,
spočívá v tom, co není
Komentář: Wang-Pi v
komentáři ke znaku
“Návrat” v Knize proměn
říká: vracet
se znamená vplynout do původní podstaty,
jíž je
pro nebe a zemi srdce/mysl. Když skončí hovor, nastane
ticho,
ale ticho není protikladem řeči.
up
41
Když urozený člověk slyší o Tau,
pečlivě je provozuje
když průměrný člověk slyší o Tau,
někdy je dodržuje a jindy zanedbává
když malý člověk slyší o Tau, nahlas
se směje
nebylo by to Tao, kdyby se mu nesmál
Proto je takové úsloví:
ta nejjasnější cesta vypadá jako
temná,
kdo na ní pokročil, jakoby se vracel
nejhrubší cesta je ta
nejhladší
nejvyšší síla je jako
údolí
nejčistší bělost je
zablácená
velká síla jakoby na něco čekala
ustanovená síla přichází
kradmo
úplná jednoduchost vypadá jako
ústupek
velký čtverec nemá rohy
velkou nádobu neuděláš hned
velký tón není slyšet
velká podoba je bez tvaru
Tao může být skryté a beze jména,
ale ono jediné je dobré,
vše poskytuje
vše završuje!
Komentář:
zablácená bělost si
podržuje čerň. Verš o velké nádobě, ať
už je
jí míněn svět nebo člověk, asi
znamená, že věci je
nutné nechat pomalu a přirozeně dozrávat.
Nicnedělání však je taková
činnost, o
jaké Mencius říkal, že obilí je třeba
sít,
ale ne vytahovat ze země. (7, 15,28, 58 etc.)
up
42
Tao počíná jedno
jedno rodí dvě
dvě rodí tři
a tři rodí deset tisíc věcí
všechny věci nesou jin a objímají jang
mísí tyto síly a
vytvářejí tak sjednocený soulad.
Lidé nemají rádi,
když je někdo sirotek, vdovec nebo nehodný
a přece se urození tak titulují!
Někteří se zvětšují,
tím, že se zmenšují
jiní se zmenšují,
tím jak se zvětšují
co učí ostatní,
já také učím
drzí a zpupní neumírají
přirozenou smrtí
a proto je učiním otci svého učení
Komentář: Wang-Pi
říká: když je
někdo drze odvážný, nezemře v posteli.
Lidé se
navzájem učí být drzí a to
je dozajista
stejně dobré učení jako to moje, které
říká pravý opak. Není totiž
možnost
být drzý a přece zemřít přirozenou
smrtí
určitým učením? Proto jsem si vybral
kriminálníky jako správný
základ
své nauky. Překladatel snad smí dodat: čtěme
dál a
možná pochopíme. (36,73)
up
43
Nejměkčí věc pod nebem
v mžiku projde nejtvrdší věcí
co není hmotné,
se protáhne i neprostupným
takže dobře vím,
jak prospěšné je konat bez úmyslu
Učení, jež se nedá vyjádřit slovy,
vede ke konání bez úmyslu
tak je výhodné
pod nebem je dosahují jen málokteří
tak je vzácné!
Komnetář: Wang-Pi
říká, že když
je něco dokonale měkké, nedá se to
rozbít.
up
44
Věhlas anebo ty sám,
co ti je přednější?
Majetek anebo ty sám,
co je víc?
Škodí víc ztráta nebo zisk?
velká lakota znamená velké
výdaje
kdo hodně hromadí, hodně ztrácí
kdo se mírní, neztratí dobrou pověst
kdo ví, kdy se zastavit,
se vyhne nebezpečí
a bude dlouho žít
Komentář: Wang-Pi
říká: když si
někdo cení svého postavení, jeho
duše a
tělo mu jsou lhostejné. (22)
up
45
Největší dokonalost je jakoby
neúplná,
ale nevyčerpatelná
největší plnost je jakoby
prázdná,
ale působí bez konce
velká přímost se podobá lomenosti
velké nadání je jakoby
nešikovné
velká výmluvnost se neumí vyslovit
teplo činnosti přemáhá chladnou nehybnost,
ale klid i nad teplem vítězí
takže všemu pod nebem
správný klid vládne!
Komentář:
nedokonalá metafora pro
velkou úplnost je Měsíc. Měsíc
neustále
ubývá a přibývá a přece to
je ve
všech okamžicích úplný
Měsíc. Na
rozdíl od Měsíce není Tao nikdy v
úplňku,
vždy je nedokončené. (4,26,58,81)
up
46
Vládne-li ve světě Tao,
pošleš jezdecké koně hnojit pole
nevládne-li ve světě Tao,
založíš na venkově chov
válečných koní
nic nepůsobí tak velkou pohromu
jako neznat míru
nic nepřináší
větší škodu,
než po něčem příliš toužit
kdo je spokojen s tím, co má
je vždy spokojen
Komentář: dnes čteme
Tao-Te-Ťing buď jako
filosofii nebo návod k rozvoji osobnosti, dovolte
však
překladateli připomenout, že se rovněž jedná o
praktický
manuál politické elity, jak přežít v
politicky
nejistých či hrůzně válečných časech.
Jak
triviální je Tao! (20,32)
up
47
Aniž bys vyšel ze svých dveří,
můžeš poznat vše pod nebem
aniž bys pohlédl ze svého okna,
můžeš uzřít cestu nebe
čím dál jdeš, tím
míň znáš
Takže moudrý neputuje,
a přesto ví
pojmenovává, ale nerozhlíží
se
završuje, aniž něco koná
Komentář:
říkáme, že
všechny cesty vedou do jednoho místa, ale Wang-Pi
říká, že všechny cesty se
vrací do jednoho
místa. V komentáři (který se
týká
jedné určité situace, ne všech
situací) ke
Knize proměn uvádí: proč bychom měli mudrovat o
stovkách různých cest, když svět jednou
skončí a
vrátí se ke zdroji ? (42,14, 70)
up
48
Cílem učení je mít každý
den víc,
cílem Taa je mít každý den
míň
ubíráš-li každý den,
dojdeš k bodu,
kdy už nic nezůstalo
tehdy nekonáš ze sebe
a nic nezůstane nedokončeno
svět je možné svěřit tomu,
kdo se do něj nemíchá
ale kdo do něj zasahuje,
není jej hoden
V pozdním
komentáři ve výroku
vulgárně brutálním
říká
Pin-c´”neser se do světa, nebo to s vámi
špatně skončí!” (20,37,38,57)
up
49
Moudrý nemá vlastní srdce
srdce všech lidí činí srdcem
svým
k dobrému jsem dobrý
k nedobrému jsme rovněž dobrý
tak proměňuji dobrotu v sílu
věrnému jsem věrný
nevěrnému jsem rovněž věrný
tak proměňuji věrnost v sílu
moudrý přebývá ve světě
v dokonalé rovnosti srdce
a přitom neúčastně,
ale kvůli všem ostatním
se s nimi dělí o své srdce
lidé na něj hledí
a pozorně mu naslouchají
on s nimi zachází jako s dětmi
Komentář: zopakujme si, že
znak pro srdce je
stejný jako znak pro mysl, poprvé se zde objevuje
něco
jako anima mundi či kolektivní vědomí. Wang-Pi
doplňuje
poslední verš: “on s nimi
zachází
jako se svými dětmi”, aby otupil
zdánlivou
nadřazenost a přidal lásku, o které jinak vůbec
nemluví, aby se nepodobal těm odporným
konfuciánům!
up
50
Tím, že vstupujeme do života,
otevíráme brány smrti
z deseti lidí tři náležejí životu
z deseti lidí tři náležejí smrti
a další tři jejich způsob života
rovněž dovede ke smrti
proč je tomu tak?
protože kladou příliš velký důraz na
život
Slýchal jsem, že když někdo umí
nakládat se životem,
tak se na cestách nepotká s divokým
buvolem
vstoupí-li do armády,
netkne se jej žádná zbraň
divoký buvol nemá kam zarazit svůj roh
tygr kam zatnout svůj spár
zbraň kam zaseknout ostří či vnořit hrot
proč tomu je tak ?
Zůstává stranou země smrti
Komentář: Wang-Pi
říká, že kdo
umí nakládat se životem,
nepoužívá života k
životu. (13,76)
up
51
Tao jim dává život
síla je živí
hmota jim určuje tvar
podstata povahu dotváří
proto deset tisíc věcí bez výjimky
uctívá Tao a váží si
síly
uctívat Tao a vážit si síly
není předepsáno,
ale děje se samo od sebe
Tao jim dává život
síla je živí, dává růst,
vychovává
stará se o správný tvar,
vede k dospělosti, chrání je
dává jim život, ale nevlastní je
koná, ale nevytváří
závislost
bytosti dospívají, ale síla je nevede
tomu říkáme tajemná moc !
Komentář:
Podvržený komentář
připisovaný Wang-Pimu říká: ten, kdo
je ve
vážnosti a úctě poté co
dosáhl
určitého postavení, není ve
skutečné
vážnosti ani úctě. (2,10,77,65)
up
52
Někde pod nebem je kořen světa,
který pokládáme za Tajemnou Matku
skrze matku poznáváme dítě
a skrze dítě se opět přimykáme k matce
dokud bude žít, neštěstí jej
nepotká!
Uzavírej svoje otvory, uzamykej svoje brány
a celý život si uchováš sílu
ale když se otevřeš světu
a budeš zacházet s věcmi
nebudeš v klidu do konce svých dní
vidět malé se nazývá
prozíravost
držet se měkkého se nazývá
síla
používej světlo,
ale nechej jeho jas se vracet
nevydávej se pohromě,
ale cvič se ve stálosti
Komentář: většina
komentářů se
shoduje v tom, že otvory představují smysly. Wang-Pi
říká, nesnaž se být pilířem
prozíravosti a neohlupuj tím lid. Nesnaž se
pořád
svítit. (20,65,10, 49)
up
53
Kdybych byl pevně odhodlán
a měl znalost cesty
jediné čeho bych se bál,
že se do ní budu plést
velká cesta je široká,
ale lidé dávají přednost
postranním stezkám
Palác je výstavný,
ale pole zarostlá plevelem
a sýpky prázdné
oblékat se do zdobných šatů
a nosit ostré šavle
přecpávat se jídlem a pitím
hromadit věci a bohatství
je předvádět své lupičství
a to nemá s Taem nic společného
Komentář: obvyklá
představa o taoismu
je ta, že se týká smířeného
nezasahování, ale tato báseň
má
ostrý sociální a politický
tón
– jak často se staří Číňané,
ale i my
samotní po dalších dvou
tisíciletích
– setkáváme s jevem, který
R. Dvořák
přeložil jako “stavět lupičství na odiv!”
up
54
Nebude vytrženo, co dobře zakořenilo
nebude opuštěno, co bylo správně objato
potomci oběti budou stále přinášet
pěstuj to v sobě
a tvá síla bude opravdová
pěstuj to ve své rodině
a tvá síla se rozhojní
pěstuj to ve své vesnici
a tvá síla bude trvat
pěstuj to ve svém státě
a ten bude silou oplývat
pěstuj to v celém světě
a tvá síla dosáhne všude
na člověka se dívej z hlediska člověka
na rodinu se dívej z hlediska rodiny
na vesnici se dívej z hlediska vesnice
na stát z hlediska státu
na vše pod nebem se dívej z hlediska
všeho
jak vím, že tomu tak je ?
tím, že to tak je
Komentář: v
čínské
lidové představě žijí předci v nějaké
jiné
zemi, kde jejich hlad a postavení
závisí na tom,
zda jsou jim přinášeny oběti. Proto ta důležitost
oběti a
nutnost mít syna, který jediný se o
předky může
starat a tím je zavazovat ke starosti o živé.
up
55
Kdo hluboce a vnitřně přijal sílu
se podobá dítěti
vosy, štíři a zmije jej nekousnou ani
neuštknou
draví ptáci se jej nedotknou
jeho kosti jsou měkké a svaly vláčné
ale jeho stisk je pevný
neví nic o spojení muže a ženy,
ale jeho úd je vztyčen
a jeho semeno plné,
protože jeho tělesná rovnováha je
dokonalá
Vědět jak udržet rovnováhu se nazývá
stálost
rozumět stálosti je prozřetelnost
prodloužit život za přirozenou hranici
nepřináší štěstí
ovládat myslí životní sílu
přináší její
úpadek
co dosahuje vrcholu, stárne
říkáme: co jde proti Tau,
upadá
Komentář: na
rozdíl od jiných
překladů, jsem partii o údu a semenu přeložil doslovně, ne
metaforicky, protože z těchto úvah
vychází
část čínské medicíny a
taoistické
magie. Zdá se, že jádrem básně je opět
kritika
– tentokrát těch, kdo se pomocí
cvičení
snaží ovládnout životní
sílu. O
prodloužení života říká Wang-Pi, že
takoví
lidé umírají předčasnou
smrtí. Podle R.J.
Lynna říká, že ten, kdo chce žít hodně
dlouho,
umírá vždy předčasně. (35,15,16)
up
56
Kdo ví, nemluví,
kdo mluví, neví
uzavírej své otvory,
uzamykej své brány
otupuj hroty, rozmotej spletené
spoj se s jasem, smíchej s prachem
tomu říkám jednota s tajemstvím
člověk se k němu nemůže přiblížit,
ani od něj utéct
nemůže mu prospět ani uškodit
nemůže jej ponížit ani povýšit
takového si váží všichni
pod nebem
Komentář: Wang-Pi
říká, že
spojovat se s jasem, znamená nesvítit
vlastním
světlem. Kdo září sám sebou, toho lidi
napadnou.
(4,52,81)
up
57
Kdo spravuje stát pomocí souboru
platných zákonů,
používá vojenskou moc
zvráceným způsobem
svět se dá spravovat,
jen když se do něj příliš nevměšujeme
Jak to vím ? Tím, že tomu tak je:
čím víc zákonů a omezení,
tím chudší je lid
čím více ostrými nástroji
je lid tísněn,
v tím větším zmatku stát je
čím jsou lidé chytřejší a
vzdělanější,
tím víc nesmyslů se objevuje
jak přibývá zákonů, tak
přibývá lupičů
Proto moudrý říká:
nedělám nic ze sebe a lid se sám mění
miluji klid a lid se řídí sám
do ničeho příliš nezasahuji a lid bohatne
nemám žádná
přání a lid je sám sebou
prostý
Komentář: ostré
nástroje jsou
nejenom fyzické zbraně, ale také
státní
instituce jako např. daňový úřad a jejich
vyhlášky včetně systému pokut.
Báseň
ilustruje, jak aktivní a pracné je
nezasahování. (17,38)
up
58
Když se vláda moc neprosazuje,
lid se pročisťuje a zjednodušuje
když má vláda vše pod
pečlivým dohledem,
lid je svéhlavý a nezvladatelný
štěstí vychází z
neštěstí
v úspěchu se skrývá neúspěch
Kdo ví, co je vůbec nejlepší?
nemít žádnou vládu
opravdovost se mění v prohnanost
dobrota v úchylku
zmatek všeho lidu již trvá
příliš dlouho
proto moudrý je sám poctivý,
ale netvaruje ostatní
je špičatý, ale nebodá
je přímý, ale nenarovnává
je jasný, ale nezáří
Komentář: Mencius
říká, že voda
sice může téct nalevo nebo napravo, ale nemůže
téct
nahoru. Tendence vody téct dolů je stejná jako
tendence
lidské povahy k dobru. Přesto je možné vodu
vyšplouchnout až nad hlavu, ale co to má
společného s přirozeností vody?…Pro
úplnost
uveďme, že jiné –menšinové-
čínské školy po staletí
rozváděly
opačnou myšlenku, že lidská přirozenost je
zlá.
(41,49,52)
up
59
Nejlepší způsob, jak řídit lid a
sloužit nebi
je opatrné zacházení
jenom opatrné zacházení je
přímá cesta k podřízenosti
přímou cestou k podřízenosti
rozumíme neustálé
shromažďování síly
kdo neustále shromažďuje sílu,
zvítězí nad vším,
a protože se mu vše podřídí
nikdo neví, kam jeho moc sahá
a protože nelze poznat meze jeho možností,
může spravovat stát
a je-li schopen pečovat o matku státu,
vytrvá dlouho
Tomu říkáme pevně zapustit kořeny
je to cesta dlouhého trvání a
stálého nadhledu
Komentář: Wang-Pi
říká, že
shromažďování síly
neznamená nic
jiného než nejprve pečlivě plánovat kořeny a
teprve potom
větve. Matka státu je zhruba mír. Pokud by
překladatel
směl komentovat komentátora, řekl by, že Wang-Pi nikdy
nepoužívá slovo láska, ale často
používá slovo vítězství.
(54)
up
60
Spravovat velký stát je jako smažit malou rybu
když používáš Tao, abys
dohlédl na vše pod nebem,
démoni pozbývají svou čarovnou moc
není to proto, že by ji zcela ztratili,
ale ona lidem neškodí
vlastně to není čarovná moc, co lidem
neškodí
ale vládce, který lidem
neškodí
a protože ani jeden neškodí,
spojí své síly a
vrátí se k Tau
Komentář: Wang-Pi
říká, že když
nespoléháme na Tao, ale na mocenskou strukturu,
abychom
řídili lid, způsobí to demisi vlády.
Dál
říká, že čarovná moc nemůže
ublížit tomu,
co je přirozené.
up
61
Velký stát je jako povodí na
dolním toku řeky,
vše pod nebem se zde stéká
všem pod nebem je ženou
žena svým klidem vždy vítězí nad mužem,
svým klidem se drží dole
a tak i velký stát se skloní před
malým státem
a tím jej získá
malý stát se sníží před
velkým státem
a je jím pohlcen
někteří jsou anektováni tím, že se
sníží
a jiní tím, že zůstanou nahoře
veliký stát by neměl chtít nic
jiného,
než aby přivedl lidi dohromady a staral se o ně
a malý stát by neměl chtít nic
jiného
než se spojit a sloužit lidem
Aby oba získali, po čem touží,
je třeba, aby se velký snížil před
malým
Komentář: po dobu mnoha
staletí (a
možná i dnes či v budoucnosti), probíhala jedna
linie
čínské strategie
získávání
dalších států či výhod
měkkým
způsobem aktivního vytváření
takové
situace, že protivník nakonec sám
nabídne, oč by
se jinak muselo bojovat. Měkké a zdvořilé
přemáhá silné a tvrdé -
Tao-te-ťing jako
učebnice politologie. (28,32,66,73).
up
62
Tao chrání deset tisíc věcí
dobrému je pokladnicí
nedobrému útočištěm
kdybychom s ním obchodovali,
použili bychom ta nejkrásnější slova
kdybychom jím chtěli ovlivnit ostatní,
chovali bychom se, co nejvznešeněji
Je možné odmítnout lidi, i když nejsou
dobří?
když je syn nebe korunován
a tři knížata uvedena v úřad,
lidé drží jadeitové kotouče
a čtyřspřeží jedou v čele,
lépe by však bylo,
kdyby Tao bylo korunováno
a lidé seděli tiše
Jak staří prokazovali úctu k Tau:
neříkali snad, že kdo o něj snažně prosí,
získává jej,
hříšníku však bude
odpuštěno?
Proto bylo nejcennější
Komentář: kniha
působí dojmem
jedné nauky složené ze sbírky
zapamatovatelných aforismů, které byly v průběhu
dalších čtyř, pěti staletí
doplňovány
– v tomto případě o prvek modlitby - tak aby se
učení zaoblilo. (8,27)
up
63
Čiň nečiněním
dělej neděláním
nalezni chuť v tom,
co nemá žádnou chuť
zacházej s malými, jakoby byli velcí
zacházej s několika, jako by byli houf
ale na zlobu odpovídej podle pravidel cesty
plánuj obtížné, dokud je
snadné
dělej velké, dokud je malé
každá obtížná věc pod nebem
jistě měla lehký začátek
a každá velká věc vznikla z něčeho
malého
Moudrý dosahuje velikosti tím,
že nechce být velký
slib daný bez úvahy
vyvolává nedůvěru
brát mnohé na lehkou váhu
způsobuje četné problémy
moudrý se na ně dívá jako na
problémy
a proto je nemá
Komentář: Wang-Pi
říká, že
dokonce někdo s talentem mudrce zachází s
těžkým i
lehkým jako by to byl zdroj potíží.
Což teprve
člověk bez talentu, který obojí hned zavrhne!
(2,17,31,48)
up
64
Bezpečné se snadno udržuje
nezrozené se snadno plánuje
kruché se snadno taví
drobné se snadno rozpustí
začni jednat, když ještě nepovstalo
spravuj věci dřív, než upadnou do nepořádku
Strom, který oběma pažemi stěží obejmeme
vyrostl z malého výhonku
devítipatrová terasa z hromádky
hlíny
cesta dlouhá tisíc mil, začala pod
tvýma nohama
kdo jedná, bude zničen
kdo si zakládá na řízení,
je ztracen
proto moudrý nejedná podle svých
přání
a není zničen
neřídí podle svých chutí
a není ztracen
lidé jdou za věcmi takovým způsobem,
že mají úspěch skoro na dosah,
ale pak jej ztratí
starej se o konce stejně jako o počátky
a neutrpíš porážku
proto si moudrý nepřeje mít nějaká
přání
a necení si těžko dosažitelných věcí
učí se neučit se
napravuje chyby, které dělají ostatní
tím posiluje přirozenost všech bytostí,
ale neodvažuje se jednat
Komentář: Wang-Pi
říká, že
lidé nedbají o správné
konce. Konfucius
říká, že urozený se učí
spravedlnosti,
zatímco malý člověk se učí zisku.
(20,3,12,49)
up
65
Ti, kteří v dávnověku vládli podle Taa,
nepoužívali jej, aby lid vzdělali,
ale udrželi v hlouposti
lidu se těžko vládne,
když je příliš chytrý.
Proto užívat k vládnutí
vědomostí,
nejspíš způsobí rozkradení
státu
nepoužívat vědomostí
způsobí obohacení státu
člověk by měl rozumět tomu dvojímu,
jež dohromady vytváří jedno pravidlo
Když je máš stále na mysli,
můžeš jej nazvat tajemná síla
tajemná síla je doopravdy hluboká
a doopravdy sahá velice daleko
takový člověk pomáhá
ostatním vrátit se
bez návratu není souladu
Komentář: Překladatele by v
této
básni zajímalo dnes nejasné
rozhraní mezi
naukou a ironií; tak trochu pošťouchnout ty
učené
konfuciány z úřadu ministerstva pro
veřejné
práce! (57,52,51)
up
66
Řeky a moře se mohou stát králi všech
zemských údolí,
protože se drží dole
když si někdo přeje ovládat lid,
musí používat svůj jazyk jakoby byl pod
ním
když si někdo přeje být v čele mas,
musí se tvářit jakoby byl úplně vzadu
proto je moudrý nahoře,
ale lidé necítí jeho tíži
jeho místo je vpředu,
ale lidé jej nevnímají jako
překážku,
všechno pod nebem jej šťastně podporuje
a nikdy se tím neunaví
a protože s nikým nesoupeří,
nic pod nebem s ním nemůže soupeřit
Komentář: Wang-Pi k
této básni
neříká nic. Ezra Pound
říká, že
největší chybou je předpokládat, že
čínská filosofie je jenom
čínská.
(26,68,7,22)
up
67
Všichni po nebem říkají,
že cesta Taa je velká
a že se nepodobá ničemu
nepodobá se ničemu,
proto se dá srovnat jenom s velikostí
kdyby se něčemu podobala,
byla by k ničemu
Mám tři poklady, které
strážím jako poklady
první je soucit
druhý je skromnost
a třetí je ten,
že si nemyslím, že jsem první pod sluncem
díky soucitu mohu být
odvážný
díky skromnosti mohu být velkorysý
a díky tomu, že si nemyslím,
že jsem první pod sluncem,
mohu vytrvat ve všem ostatním
Ale, když někdo opustí soucit
a nechá si statečnost
když někdo opustí skromnost
a nechá si velkorysost
opustí poslední a zaujme první
místo
takový zemře!
Díky soucitu zvítězí na
bitevním poli,
a když je donucen se bránit, udrží se
protože nebe jej chrání soucitnou
stráží
Komentář: Wang-Pi
říká, že
lidé sami od sebe přicházejí jenom k
těm, co se
nevyvyšují. Filosof G.W. Leibniz (1646-1718) se
domníval, že zkaženou Evropu mohou zachránit
čínští misionáři a proto se
obrátil
na ruského cara s žádostí vybudovat
cestu z Evropy
do Číny. (25,7,10)
up
68
Dobrý válečník nemá
válku rád,
dobrý válečník se
vyhýbá hněvu
vítězí nad nepřítelem, ale
nenapadá je
kdo umí zacházet s lidmi,
podřizuje se jim
říkáme tomu síla neválčit,
schopnost zacházet s lidmi
Je přítelem nebe,
víc dosáhnout nelze!
Komentář: O Konfuciovi bylo
řečeno “
nebesa použila mistra jako poplašný
zvon!” Zhruba
první polovina knihy se týká filosofie
Taa, zhruba
druhá polovina knihy se týká
používání této filosofie ve
veřejné
sféře. Podle nálezů z hrobky Kuotien, kde jsou
obě
části odděleny a psány jiným
písmem, se
zdá, že obě knihy mohou mít různé
autory –
poustevníka a politika.(10,66)
up
69
Vojenští experti říkají:
netroufám si dělat hostitele, tak hraji hosta
neodvažuji se postoupit o palec,
tak ustupuji o stopu
jinými slovy: válčí tak, že
neválčí
vyhrň si rukávy, aby bylo vidět,
že neskrýváš zbraň
rozmáchni se, ale beze zbraně
boj veď tak, abys nebyl čelem k nepříteli
není větší
neštěstí
než nemít schopného protivníka
kdo jej nemá,
ztratí mé tři poklady
Stojí-li proti sobě dvě stejně silné
armády,
vítězí ten,
kdo bojuje s těžkým srdcem!
Komentář: podobně jako
Evropany naučily
náboženské války jisté
toleranci, tak
staletí soupeřících států,
povstání a občanských válek
naučily
Číňany vojenské strategii, která
spočívá v tom, že úporně
chrání
území, jež považují za své;
nevedou
dobyvačné války, ale okolní
státy si
podrobují zdvořilostí, kulturní
nadřazeností, vyjednáváním
a
úplatky, nestaví se čelem,
válčí
neválčením. (67)
up
70
Snadno lze chápat má slova
snadno je lze uskutečnit,
ale nikdo pod nebem jim nerozumí
a nikdo pod nebem se jimi neřídí
má slova mají svůj počátek
a mé činy svého mistra
jenže to nikdo neví,
a tak mně nikdo nechápe
vzácní jsou ti, kdo mě rozumí
a proto vzácný jsem i já sám
moudrý nosí hrubou vlněnou houni,
ale v nitru ukrývá drahocenný jadeit
Komentář: člověk
má v
čínském myšlení
zvláštní postavení
prostředníka mezi
nebem a zemí, mezi kameny patří
obdobné
postavení odolnému, poloprůsvitnému
jadeitu, jež
připomíná vodu a jehož zelená barva je
složena z
barvy nebes a barvy země. (4,20,47)
up
71
Nejvyšší je považovat
vědění za nevědění,
nevědět, že vědění je jenom vědění
velice škodí
Jenom když víme, že škodlivé
škodí,
vyhýbáme se škodě
moudrý se vyhýbá škodě,
protože ve škodlivém vidí
škodlivé
a tak nemá škodu
Komentář: v
čínštině i
tím i v evropských překladech existuje několik
interpretací prvních dvou řádek.
Přidržuji se zde
významu textů z hrobky Ma-wang-tuej - doslova:
„považovat
vědění za ne vědění je
nejlepší, nevědět to
je škodlivé”.
up
72
Když se lid neděsí moci,
přijde větší moc,
nebude respektovat žádné hranice,
vtrhne do jejich domovů
a zasáhne je v jejich vlastním srdci
je to proto, že lidé jsou nenasytní
moudrý neukazuje, co ví
opatruje se, ale nepřeceňuje
drží se domova a hrozí se nepozornosti
Komentář: Wang-Pi se ve
svém
komentáři drží alegorického
čtení;
větší moc, která vtrhne do
lidských
příbytků je podle něj neschopnost pokory a klidu. Ale
protože v
čínském myšlení
vnitřní a
vnější spolu souvisí, má
báseň
nejspíš obojí význam
– srdce
ovládne pýcha a domov ovládne
uchvatitel. (58)
up
73
Kdo je ve své smělosti troufalý,
bude zabit
kdo je statečný, ale netroufá si,
bude žít
to obojí někdy prospívá a jindy
škodí
Kdo ví, proč je nebe kruté?
zde je i moudrý na vážkách
cesta nebe je vítězit bez zápolení
lidé odpovídají moudrému,
aniž potřebují slova
přicházejí k němu,
aniž by jej volal
a on čte v klidu znamení doby
Nebeská síť sahá daleko a
široko,
její oka jsou volná
a přece nepropustí nic!
Wang-Pi v komentáři
hovoří o něčem, co
bychom mohli nazvat základní nejistotou a
základní útěchou lidské
existence.
Čínská filosofie je něco jako etika,
která
řeší jednu hlavní otázku
– jak se
má člověk chovat v rámci rodiny, obce,
státu a
vesmíru. (22,42,64)
up
74
Pokud se lid nebojí smrti,
jak mu můžeme smrtí hrozit?
i kdyby se někomu podařilo,
aby se lid bál smrti,
vždycky se najde někdo nehorázný,
ale i ten se dá chytit a zabít,
takže kdo se nakonec odváží být
nehorázný?
Je tu velký kat, který
posílá lidi na smrt
pokud někdo zabíjí místo kata,
je jakoby tesal místo velkého tesaře
Málokdy se stává, aby ten
kdo teše místo velkého tesaře,
se nesekl do vlastní ruky
Komentář:
nepříliš mystická báseň o
trestu smrti. (28)
up
75
Lid hyne hlady,
protože jeho vrchnost projí příliš
mnoho daní
proto umírá hlady!
Je těžké vládnout lidu,
když se vládce příliš angažuje
proto se těžko vládne!
Lid bere smrt na lehkou váhu,
protože se všichni příliš
starají o život
proto bere smrt nalehko!
Kdo koná bez ohledu na život,
má hodnotnější život,
než kdyby si jej cenil!
Komentář: Wang-Pi
říká, že
“důvod proč je lid úchylný a
vláda
končí v chaosu je vždy ten samý a tím
je
chování vrchnosti.” Vládce
jde lidu
bohudík, bohužel vzorem. (50)
up
76
Zaživa jsou lidské bytosti měkké a
vláčné,
ale po smrti jsou tuhé a toporné
rostliny, stromy a všechny ostatní bytosti
jsou zaživa rovněž měkké a křehké,
ale po smrti jsou vyschlé a ztvrdlé
proto tuhé a tvrdé se přimyká ke smrti,
ale měkké a vláčné se
přimyká k životu
vojenská moc jež zesílila,
stojí před záhubou
velký strom bude poražen
silné a velké leží dole
slabé a poddajné leží nahoře
Komentář: malí a
měccí termiti
vyžírají chodbičky ve tvrdém dřevu
vzrostlého stromu, masivní kmen nese křehkou
korunu.
(57,59)
up
77
Nepodobá se snad cesta nebe napnutému luku?
když napínáme luk, tak se jeho horní
konec snižuje
a dolní konec zvedá,
takže ti, co mají nadbytek, se zmenšují
a ti, co mají mnohem méně,
jsou povyšováni
Cesta nebe ubírá tomu, kdo má hodně
a přidává tomu, kdo má málo
cesta člověka je jiná
bere tomu, kdo má málo,
aby mohla přidat tomu,
kdo má nadbytek
Kdo má tolik,
aby se o to mohl rozdělit se vším pod nebem?
jenom ten, kdo má Tao
proto moudrý jedná,
ale ostatní na něm nezávisí
dosahuje úspěchu, ale nepyšní se
jím
nechce ukazovat svoji cenu
Komentář: D.Ž. Bor
říká, že
Lao-c´je slepý lučištník,
který
jedním šípem zasahuje
všechny cíle.
(2,5,10,4 etc.)
up
78
Ze všeho pod nebem nic není
tak měkké a poddajné jako voda,
ale působí-li na tvrdé a tuhé,
nic jí neodolá
a není možné zaujmout její
místo
měkké vítězí nad tvrdým
ohebné vítězí nad tuhým
každý pod nebem to ví,
ale nikdo podle toho nejedná
proto moudrý říká:
kdo na sebe bere ponížení celé země,
je pán oltářů
zasvěcených půdě a zrnu
a kdo na sebe bere neštěstí celé země,
je vládcem všeho pod nebem
To jsou pravdivá slova,
i když vypadají jako úplná blbost!
Komentář:
konfuciánství je
srozumitelné a tedy pro každého, taoismus je
výlučný, taoismus pro každého
ztrácí
Tao a sleduje cestu magie a divinací. (28,78)
up
79
I když vneseš soulad do velkého
rozladění,
vždy zůstane něco neusmířeného
Copak je možné se s tím spokojit?
Proto moudrý dodržuje levou stranu smlouvy
a neobviňuje druhou stranu
kdo má sílu, stará se o své
závazky
kdo nemá sílu, pečlivě kontroluje
ostatní
Nebeské Tao nemá své
oblíbence,
ale zůstává s dobrým
Komentář: na pravou stranu
bambusové
destičky zapisoval své pohledávky věřitel, na
levou
dlužník. V této verzi se moudrý
staví do
pozice, že především on je dlužníkem
světa.
Ma-wang-tuej text A říká, že moudrý
dodržuje
pravou stranu smlouvy, zatímco Ma-wang-tuej text B
říká, že moudrý dodržuje levou stranu
smlouvy, jak
taoistické! (66)
up
80
Ať je stát malý a málo lidu v něm,
ať má zbraní málo a ani ty
nepoužívá,
ať lidé myslí na smrt a neputují
daleko,
ať mají vozy a lodě,
ale žádnou chuť do nich nastoupit
ať mají štíty a zbraně,
ale ne příležitost vytáhnout do bitvy
ať opět váží uzly, a pak je
používají
ať je jejich potrava chutná, šaty
krásné
domovy ať přinášejí útěchu
a zvyky jsou příjemné
A tak i kdyby sousední státy
ležely na dohled
a bylo odtud slyšet štěkot psů
a kdákání slepic,
lidé dosáhnou vysokého věku,
aniž by se jim chtělo putovat
sem a tam do cizích končin!
Komentář: V
komentáři ke Knize proměn
čteme, že ve vzdálené minulosti lidé
vázali
uzly, aby udrželi věci v pořádku, teprve později se objevily
písemné smlouvy. Tato báseň je snad
jakousi
litanií a modlitbou či vzpomínkou na
čínský
neolit, kdy malá území byla
spravována
širšími rodinami, nebezpečí
nájezdů
bylo malé, půdy bylo dost a tak nebylo nutné
kopat
velké zavlažovací kanály a
zakládat
státní byrokracii.
81
Upřímná slova nejsou krásná
krásná slova nejsou upřímná
kdo je dobrý, není výřečný
kdo se rád dohaduje, není dobrý
kdo ví, není učený
kdo je učený, neví
moudrý neshromažďuje
čím víc dělá pro ostatní,
tím víc má
čím víc dává,
tím víc získává
cesta nebe je prospívat a neškodit přitom
cesta moudrého je působit,
ale nebýt příčinou sváru!
Komentář: knihu o Tau je sice
možné
doplnit četbou Knihy proměn, Konfucia nebo Mistra Čuanga, ale
já
si myslím, že pro nás na Tao-te-ťing
nejvíc ze
všeho navazuje Tractatus logico-philosophicus od Ludwiga
Wittgensteina nesený v duchu toho, že věci, o
kterých se
nedá mluvit, je nutné přejít
mlčením.
(56,39)