Tao te ting ve všech překladech do češtiny

Oldřich Král, 1971


Antologická sbírka Tao - texty staré Číny přinesla víc než jen překlad Lao-c’; autor přidal i ukázky řady jiných čínských básníků, filosofů, ale třeba i z věštecké Knihy proměn (I-ťing).

1

Tao co se dá povědět
už není to Tao
Jméno, co se dá jmenovat
už není to jméno ---
nebo:
v nebytí jména je počátek nebe a země
a bytí jména je matka všech věcí
proto:
nahlédneme do jeho tajemství
když o ně nestojíme
a zhlédneme jenom vnějšek
když se po něm pídíme
Jsou dvě různá jména toho
co ze stejného vlastně vzešlo
co shodně nazveme: Prvopočátek
a Prvopočátek prvopočátku ---
to je brána k veškerému tajemství!
       

up
   


2

Jakmile všichni uznali krásné krásným
už tu bylo ošklivé
jakmile všichni uznali dobré dobrým
už tu bylo i co bylo nedobré
Tak rodí se bytí z nebytí
tak nemožné se snadným se doplňuje
tak srovnává se dlouhé s krátkým
k sobě se kloní vysoké s nízkým
k sobě se druží zpěv a doprovod
tak po sobě jde to v předu s tím, co je zpět
Proto:
Světec se oddává dílu nečinnosti
a hlásá učení beze slov
a přece tu všechno žije a on se jich nezříká:
dává jim žít, ale nevlastní je
pracuje s nimi a pro ně, ale nežádá si je
a netrvá na ničem z toho, co dosáhl
a jen tak to neztratí!
       

up
   


3

Nepovyšujte moudré a lidé se nebudou svářit
nepřeceňujte nedostupné zboží a lidé se nedají na lup
neohlížejte se příliš po věcech žádoucích a nezanesete do
lidských srdcí nepokoj!
Spravování světcovo vypadá tak:
vyprázdní srdce lidí
a naplní jim břich
oslabí jejich vůli
posílí skelet ---
a lid bude navěky bez poznání a bez žádosti
takže i vědoucí se neopováží cokoliv učinit!
Světec nebude dělat nica přece všechno jím bude řízeno
       

up
   


4

Tao je nádoba
jež prázdná
je nevyčerpatelná
aniž je třeba ji kdykoliv znovu naplnit
tak širá a tak hluboká
jak byla by rodičem veškerých věcí:
v ní všechno ostré se udělá hladké
a všechno těžké se udělá lehké
a všechno slepé tu prohlédne
a všechno složité se zjednoduší ---
tu chladnou jako věčnostnevím, kdo ji kdy zrodil a kde
       

up
   


5

Nebe a země nemají takzvaný vztah k lidem
všechny věci jsou jim jen věchtoví psi
Ani Světci nemají takzvaný vztah k lidem
a lidstvo je jim jen smečkou věchtových psů
Ten prázdný prostor mezi nebem a zemí
se zdá být jak flétna
s její neúdolnou prázdnotou
jak měchy
jež každým pohybem jen víc a víc vydávají
Řečnění přemnohé znamená
vyčerpání kolikeré
Nevyrovná se tomu, co se uvnitř zdrží!
       

up
   


6

Magický duch údolu, ten nikdy neumírá ---
to se jmenuje:2 Tajemná samička1
Brána Tajemné samičky
ta se jmenuje:2Kořen nebe a země1
jenž zdá se tu býti nekonečně
v užití mimovolném
       

up
   


7

Nebe je neskonalé
země věčně trvá
Nebe a země jsou věčné, jsou neskonalé
jak nežijí pro sebe samé
Proto mají schopnost dlouhého života
Proto Světec
staví se dozadu, i když je v předu
staví se mimo, i když je v tom
jen proto, že nemá soukromí
může se jeho soukromí opravdu naplnit!
       

up
   


8

Nejvyšší dokonalost se podobá vodě,
nebo voda ve své dokonalosti prospívá všemu, aniž s čím zápolí
a přebývající v tom, co je všemu protivné, tak jest nejblíže Tau
Dokonalost bytu je v půdě
Dokonalost srdce je v čirosti
Dokonalost soužití je ve vztahu k lidem
Dokonalost řeči je v poctivosti
Dokonalost vlády je ve spravování věcí
Dokonalost jednání je v schopnosti
Dokonalost vycházení je v časnosti
neboť co nezápolí - nechybí!
       

up
   


9

Naplňujeme to, co držíme
ač bylo by lépe to nechat být:
brousíme špice
ač je nemůžeme nadlouho uchovat ostré
plníme domy zlatem a drahokamy
ač nikdo je nedokáže uhlídat
Nestoudný v zámožnosti a postavení
sám na sebe svolává pohromu
po skončeném díle sám odcházej ---
neboť to je Cesta nebe!
       

up
   


10

Vezmi svou neklidnou duši a obejmi všechno v jediném
a nic vás nerozdělí!
Chovej svůj dech až bude nejvláčnější
a budeš jak dítě!
Očisti od všeho své hlubší zření
a budeš bez kazu!
Miluj lid a spravuj zem
a nikdo tě nebude znát!
Nech se otvírat a zavírat nebe
a zůstaň povahou samička
Bude ti patrné a zřejmé na světě vše
a nečiň nic!
Dát život --- živit jej
život dát --- nevlastnit
něco dělat a nespoléhat
být nad jinými, ale neřídit ---
tomu se říká: {2 tajemná síla cesty}
       

up
   


11

Třicet paprsků je dohromady kolo
ale teprve to nic mezi nimi
přivodí smysl a účel kola!
Hrnčíř roytáčí kruh, aby vyrobil nádobu
ale teprve to nic v ní
přivodí smysl a účel nádoby!
Tešeme dveře a okenice, abycho zbudovali dům
ale teprve to nic v něm
přivodí smysl a účel domu!
Tak v tom, co je, záleží prospěch
a v tom, co není, je účel a smysl
       

up
   


12

Patero barev oslepí oko člověka
patero tónů ohluší ucho člověka
patero chutí otupí ústa člověka
štvanice a lovy poblouzní jeho srdce
nedostupné zboží pokřiví jeho činy
Proto:
světec se věnuje svému nitru
nevěnuje se svým čivům
nebo se vždy jedno opouští, abychom získali druhé
       

up
   


13

Lidé jsou celí bez sebe přízní jako nemilostí
postavení nás bolí jako naše tělo

Co to znamená, že jsou lidé bez sebe stejně přízní jako nemilostí?
Přízň se prokazuje dolů a ti, kdo jí dosáhnou, jsou celí bez sebe
a ti, kdo ji právě ztratili, jsou také celí bez sebe, což znamená,
že jsou lidé bez sebe stejně přízní jako nemilostí!

Co to znamená, že nás naše postavení bolí jako naše tělo?
Cítíme mnohou bolest od toho, že máme tělo, neboť kdybychom
je neměli, jakou bychom mohli ctít bolest?

Proto tomu, kdo cení svět jako své tělo, může být tento svět svěřen!
Tomu, kdo miluje celý svět jak sebe sama, může být svět vložen do rukou!
       

up
   


14

Hledíce na ně nevidíte je
Jeho jméno je: nevýraznost

Naslouchajíce mu neslyšíte je
Jeho jméno je: nezřetelnost

Sahajíce po něm nenahmatáte je
Jeho jméno je: nepatrnost

Tyto tři vlastnosti se vzpírají skoumání
a proto splývají vjedno

Co svrchu není jasné
co zdola není temné
tak donekonečna se opětující
se nedá pojmenovat
až se znovu zas vrátí
k věcí nebytí

Pak se tomu říká
bez tvaru tvar
bez věci podoba
Říká se tomu
nejasné zdání
a jdeš mu vstříc a hlavu nespatříš
a jdeš za ním a zadek nespatříš

Tak se držte Cesty starověku
abyste ovládali bytí dneška
neboť schopnost poznat i samé počátky minulosti
znamená: základ a osnova Cesty Tao
       

up
   


15

Ve starověku nejlepší správci
znali nejtajnější umění
měli nejhlubší vědění
sami tak hlubocí, že je nabyli s to pochopit

A že je nejsme s to pochopit
to nás odsuzuje k tomu, jak se jevili:
obezřelí jako ten, kdo v zimě přechází zamrzlou řeku
a podezíraví, jako by jim pořád cos hrozilo ze všech stran
a přísní jak při uvítání host
a sdílní jak tající led
a prostí jak samorost
a prostorní jak údolí hor
a kalní jak zvířený proud

Kdo jiný se dokáže kalný ztišit do úplné čistoty?
A nehybný po věčném pohybu dojít až k plnosti života?

Kdo ovládá ten způsob Taa
nežádá si nikdy úplného naplnění
a jenom to, co si nepožádalo naplnění
může být jakkoli ošuntělé a přece
vždy znovu a znovu dokonale ukončené!
       

up
   


16

Spějte k nejzazší prázdnotě
a trvejte v naprostém klidu!

Tu všechny věci začaly být
a vidět je, jak sem se vracejí -
jakkoli rozkvetlá
každá se ke svým kořenům vrátí
a tomu návratu ke kořenům
se říká: Klid
což znamená: Naplnit osud
a naplnit odud
znamená: Věčná dannost
a poznat dannost
znamená: Prozíravost
Neboť kdo nepozná dannost
slepě si přivodí neštěstí

Ten, kdo zná dannost
přijímá
a kdo přijímá
je všeobecný
a a všeobecné je královské
a královské je nebeské
a co je nebeské, je Tao -
Tao je věčné!
Toho pak ani smrt nemůže ohrozit!
       

up
   


17

O tom nad všemi prvním
ti dole vědí jen, že je,
s tím po něm druhým
se cítí spřízněni a chválí ho,
ještě dalšího
se bojí,
a posledním z nich
opovrhují!

Neboť kde nebylo důvěry dost
je nevěra!

Ať jako z veliké dálky sem doznívají
vzácně slova -
a dílo bude vykonáno
a věcem se bude dařit
a lidé si budou přitom říkat:
žijeme po svém!
       

up
   


18

Ve chvíli, kdy se tratí Velká Cesta
nastoupí takzvaný vztah k lidem a takzvané vědění,
nastane Veliký Podvod

Ve chvíli, kdy se rodiny přestávají snášet
nastoupí takzvaná pieta

Ve chvíli, kdy ve státě zavládne temno a země
země spjeje k rozvratu
nastupují loajální a věrní poddaní
       

up
   


19

Odložíte-li moudrost
a zbavíte se vědění
stokráte na tom vyzíská lid!

Odložíte-li vztah k lidem
a zbavíte se ziskuchtivosti
zmizí loupež a hrabivost!

Leč na tom trojím založit kulturu
to nestač í,
třeba je přidat něco
k čemu se lidé mohou vracet:
jednoduchost napohled i vnitřní prostoru
málo zájmů, žádosti žádné!
       

up
   


20

Ustaňte s učením
a konec je strastem!
Copak je rozdíl mezi souhlasem ngo a souhlasem wej?
Jaký je rozdíl mezi wej dobrem a ngo zlem?

Nedá se nebát
čeho se všichni bojí
Ó, je to spoušť a konce jí není!

Mnoho lidí se stále usmívá
jako když vedou býka k obětišti
jako když stoupají na terasy o jarních slavnostech
jen já jsem ke všem netečný
jak dítě, jež dosud nedalo znamení
jak novorozeně, které se dosud nerozesmálo
sem tam se potácím sem tam
jako bych neměl kam jít!

Všichni mají víc než dost
jen já jak bych všechno ztratil
Mám duši idiota
tupou, tupou hlavu
z ostatních to zrovna svítí
já jediný mám v hlavě tmění
všichni tak čilí zvídají
jen mně je trudo, těžkko
Zmítán a smýkán
tak jako na moři
nahoru dolů, dolů a nahorů
jak bych se neměl čeho zachytit!

Ostatní všichni mají k čemu být
jen já jsem hloupý a k ničemu!
Já jediný jsem jiný
dávaje přednost té krmi
kterou skýtá Matka!
       

up
   


21

Uzpůsobení Velké Síly neboli Te
záleží v tom, jak sleduje Cestu neboli Teo
Cesta je utvářena
do nepostižitelnosti a do nezřetelnosti

Ó nepostižitelnosti Ó nezřetelnosti
ve vás jsou všechny formy!
Ó nepostižitelnosti Ó nezřetelnosti
ve vás jsou všechny věci!
Ó mlhavosti Ó temnoto
ve vás se tají všeho podstata!
A je to podstata nanejvýš pravá
a v tom je důkaz a důvěra
neboť od starověku až po dnešek
se jeho jméno neztratilo, zůstává
ono vidělo počítek věcí všech
Odkud známe podobu počátku věcí?
Od něho!
       

up
   


22

Neplné se stává plným
křivé se přímí
prázdné se plní
zašlé se s novým střídá
málo se množí
mnoho tratí
tak objímá Světec všechno v jedném
tak stávaje se světu vzorem:
nestaví sebe na obdiv
a tak je jasný
sám sobě nepřitakává
a tak je zřejmý
nechvástá se
a proto má úspěch
nechválí se
a proto vyniká
nikdy se s nikým nesváří
a proto se nikdo nemůže svářet s ním
Co steří říkali: Neplné se stává plným!
Je to snad prázdný tlach?
Neboť se opravdová plnost dosahuje jen návratem k ní!
       

up
   


23

Zdrženlivost je v řeči přirozená, neboť ani
vítr neduje po celý den a ani liják celý den
netrvá. A kdo je působí? Přece Nebe a Země!
A jestli ani samotné nebe a sama země nemohou
působit stále, jak potom člověk!
Tak ti, kteří chtějí užívat Tao:
tam kde najdou Cestu Tao, shodnou se s ní,
tam kde působí Síla Te, shodnou se sní,
tam kde obojí ztratí, shodnou se s jejich ztrátou!
Shodnou-li se s Cestou, ta je ráda, že je má,
shodnou-li se s působením Síly, ta je ráda, že je má,
shodnou-li se s jejich ztrátou, ztráta je ráda, že je má!

Neboť kde nebylo důvěry dost
je nevěra!
       

up
   


24

Kdo stoupá si na špičky
nestojí pevně,
ten kdo se rozkročí
nejde
ten kdo na sebe sama hledí
nic nevyzařuje,
kdo sám sobě přitakává
nezřetelný je,
ten kdo se chválí
nic nevykoná,
ten kdo je pyšný
nikoho nepřekoná,
o tom, jak se má k tau můžeme říct:
přes míru se krmí
přes míru se činí
to si každý oškliví!

A proto:
ten kdo je v tau
ten na tom netrvá!
       

up
   


25

Co v nejasné změtenosti přece úplné
co předešlo zrodu Nebe i Země
tiché
prázdné
tak samo bez hnutí
cestou dosahující všeho
aniž mu cokoliv hrozilo zánikem
mocné být Matkou světa

A nevědouce jak to jmenovat
značíme je Tao
a kdybych musil
já bych mu řekl Velkost
neboť velkost
to znamená vycházet
neboť vycházet
to znamená jít dál a dál
neboť jít nejdál
znamená se vracet!

Proto:
Tao je velkost
Nebe je velkost
Země je velkost
i král je velkost-
ty čtyři velkostiiii obsahuje universum
král zaujímá místo jedné z nich:
tak člověk se řídí Zemí
Země se řídí Nebem
Nebe se řídí Taem
Tao se řídí samosebou!
       

up
   


26

Těžkké je kořen lehkého
klid je pánem činnosti
Z té příčiny:
Na povchodu celý den
Světec se nevzdálí od vozu s nákladem
a když se mu nejskvělejší výhled skýtá
on zůstává sedddět klidně jak vlaštovka a povznesený!
Co si má počít vládce desetitisíce vozů,
jemuž se zdá svět lehčí, než je on sám,
bere-li na lehkou váhu
ztratí ten základ, o nějž se opírá
a přespříliš činorodý
ztratí svou vládu!
       

up
   


27

Kdo umí chodit
nezanechá stopy,
kdo umí mluvit
nedopustí se chyb,
kdo umí sčítat
nepotřebuje počítadlo,
kdo umí zavřít
bez zámku bez závor nedá otevřít,
kdo umí spoutat
bez provazů bez uzlů nepustí
Z té příčiny:
Světec, kterému dáno je, že umí spasit lidi
nepovrhuje pro to lidmi
Světec, kterému dáno je, že umí pomáhat všem
nepovrhuje pro to těmi bytostmi a věcmi
Tomu se říká skrytá osvícenost!
Proto je ten kdo umí
učitelem toho kdo neumí
a ten kdo neumí
je potřebou pro toho kdo umí
Kdo si neváží svého učitele
kdo nemiluje co je mu potřebou
velice bloudí přes všechno vědění
Tomu říkám nejdůležitější umění!
       

up
   


28

Ten kdo zná mužskost
a podržuje si svou ženskkkoost
stává se říčním údolem země
Ten kdo se stane údolem země
od toho nikdy neodchází Síla Te
a on se poznovu vrací do stavu dítěte

Ten kdo zná bílé
a podržuje si přitom i černé
stává se příkladem všech
Ten kdo je příkladem všech
od toho se nikdy neodvrací Síla Te
a on se opětovně vrací k nekonečnému

Ten kkdo poznal slávu
a podrží si i svou hanbu
stává se údolem celé země
Ten kdo je údolem celé země
má vždycky Síly Te sdostatek
a poznovu se vrací ke stavu prostoty

Až tam kde se původní prostata rozpadá
tam vzniká nástroj
a užije-li tohoto nástroje Světec
povstává najvyšší mezi úředníky
Proto velký řezbář stejně jak správce země
vlastně neseká a vlastně nespravuje!
       

up
   


29

Kdo nakládá se světem
chtěje ho získat
vidím, že neuspěje
Nebo je svět nádoba magická
s níž takto nakládat nelze!
A kdo s ní tak nakládá, prohraje
a kdyby se jí i zmocnil, ztratí ji!

Tak jedni jdou
jiní je následují
jedni zhluboka dýší
jiní popadají dech
jedni sílí
jiní slábnou
jedni na sebe berou
jiní se překocují
Proto se Světec
vzdává nemírnosti
vzdává výstřednosti
vzdává povýšení!
       

up
   


30

Kdo skrze Tao slouží páná lidí
neznásilní zbraní svět
neboť se jeho dílo rádo vrací zpět

Kde vojsko přebbývá
tam rodí se trn a hloží
za vojskem v sledu
s jistotou zlá léta jdou
dobrý vůdce si vezme kořist vítěznou a dost
násilím netěží víc-
zvítězil, aniž se chlubí
zvítězil, aniž se činí soudcem
zvítězil, aniž se tím pyšní
zvítězil, že nebylo zbytí
zvítězil, a není násilník!
Neboť co do síly roste
to stárne
a tomu se říká Necesta
a Necesta se brzy končí
       

up
   


31

Ani ty nejlepší zbraně nejsou nástroje zna-
menající štěstí. Všichni je vesměs nenávidí, a
proto ten, kdo má Tao, při nich netrvá.
Urozený muž doma váží si místa po levici,
ve zbrani si váží místa po pravici.
Zbraně jsou nástroje, jež neznamenají štěstí,
nejsou to nástroje urozeného muže! I když jich
použije,že jinak nemůže,má stejně pokoj a mír
za cosi vyššího. A i když zvítězí, nepřikládá
tomu kladnou hodnotu! Neboť kdo by v tom
viděl něco dobrého, to by byl člověk, kterého
zřejmě těší zabíjet! Ovšem ten, koho těší zabíjet,
nemůže potom dosáhnout svých záměrů se svě-
tem!
Tak při šťastných konáních se dává přednost
levici, při nešťastných konáních se dává před-
nost pravici. A křídelní velitelé se řadí vlevo,
hlavní velitelé se řadí v pravo. Říká se, že jest
jim prokazovat obřady smuteční! Neboť maso-
vého zabíjení lidí jest želet a hořce je oplakat.
A vítězství v bitvě jest vítat obřady smutečními!
       

up
   


32

Tao, které je stálé a věčné
nemá jméno
je to samorost, jenž je tak malý, a přece
nic na světě se nedá nad něj povýšit!
Kdyby vévodové a králové byli s to se jej držet
všechno by se jim samo podřizovalo
nebe a země by se spojily
aby seslaly sladkou rosu
lid by sám od sebe srovnal
aniž by čekal na rozkaz!

Jakmile se však samorostzačne opravovat
objevují se různá jména
a jak jsou tu již ta jména
je třeba vědět kde se zastavit!
Víme-li kde se zastavit
možná se vyhneme tomu, co nám jinak hrozí

Tao se má k světu
jako se mají veliké řeky a moře k údolním potokům!
       

up
   


33

Moudrý,kdo rozumí druhým
osvícený, kdo rozumí sobě
Kdo druhé přemáhá, je silný
kdo sebe přemůže, je mocný
Kdo zná mít dost, je bohatý
Kdo prosadí svou, má vůlí
Ale jen tan, kdo nepřestane být čím je
ten přetrvá
a dlouhý věk má
kdo ani v smrti nezajde!
       

up
   


34

Veliké Tao se rozlévá do všech stran
může jít vlevo, může jít vpravo
Všechny věci díky jemu žijí
ono se žádné nezřekne
a když všechno vykoná
nečiní z toho nároků
a pečuje o všechny věci
a nevládne jim
nikdy si ničeho nežádá
a tak se dá nazvat nejmenším!
Všechny věci k němu tíhnou
nevládne jim
a tak se dá nazvat největším!

A protože se nikdy samo nečiní velkým
dovrší takto svou velikost!
       

up
   


35

Ten kdo je příklad a symbol
za tím jde svět
přichází
on neublílží
to je veliký klid
to je hudba a krmě
i poutník se staví v tom domě

Tao, jak vychází z úst
je bez chuti, mdlé
nebvisitelné
je neslyšné a
nevyčerpatelné!
       

up
   


36

Co má se utáhnout
musil předtím někdo roztáhnout,
co se má oslabit
musil předtím někdo posílit,
co se má zničit
musil předtím někdo vybudovat,
co se má ukrást
musil předtím někdo dát!
To znamená, že je cos v samém zárodku dáno jasné!

Křehké a měkké
přemáhat tvrdé a silné!
Ryby se nemá vytahovat z tůně
Nabroušené nástroje státu
se nemají stavět lidem na oči!
       

up
   


37

Tao, které je stálé a věčné
nedělá nic
a přece jim nic nezůstane nezasaženo!
Kdyby vévodové a králové byli s to se jej držet
vše co by se měnilo samo
A to, co by samo proměnilo
opět chtělo cokoli činit
zadrželi bychom bezejmeným samorostem
Neboť bezejmený samorost
ten je bez chtění
a co je bez chtění, sahá po klidu
a svět se ustavuje sám!
       

up
   


38

svrchovaná Síla
svou Sílu neprojevuje
a proto ji má
Nedokonalá Síla
neopomeneme svou Sílu projevit
a vůbec ji nemá

Svrchovaná síla
nečiní nic
a nic není, co by nezasáhla
Nedokonalá Síla
činí leccos
a vždy něco zůstane, co nezasáhlá

Svrchovaná Humanita
činí leccos
a nic není, co by nezasáhla

Svrchovaná Povinnost
činí leccos
a vždy něco nezasáhla
Svrchovaný Ritus
činí leccos
ale když nedojde odezvy
vrhá se napřed s obnaženými pažemi

Tak po ztrátě cesty Tao se obracíme k Síle Te
po ztrátě Síly Te se obracíme k Humanitě
po ztrátě Humanity se obracíme k Povinnosti
po ztrátě Povinnosti se obracíme k Ritu

ritus je pouhá slupka loajálnosti a spolehlivosti
a počátek rozvratu
Předpovědi jsou n stromu Taa pouhý květ
a počátek hlupáctví
Z té příčiny:
veliký muž se obírá dužinou
a nelpí na slupce
obírá se plody
a nelpí na květech
zbavuje se těch druhých, aby podržel prvé!
       

up
   


39

Jsou věci, jež zdávna dosáhly celosti:

Nebe dosáhlo celosti ve své čistotě
Země dosáhla celosti ve svémspočinutí
Duchové dosáhly celosti ve své duchovosti
Udolí dosáhlo celosti ve své plnosti
Bytosti dosáhly celosti ve svém rození
Vévodové dosáhly celosti ve své příkladnosti

To vše jsou plody celosti!

Kdyby nebe nemohlo dosáhnout čistoty
mohlo by se roztrhnout
Kdyby země nemohla zpočinout
hrozil by její zánik
Kdyby duchové nemohli dosáhnout duchovosti
hrozili by jejich zaniknutí

Kdyby údolí neměla svou plnost
hrozili by jim vyschnutí
Kdyby bytosti se nemohli rodit
hrozilo by jim vyhynutí
Kdyby vévodové a králové tratili svou vznešenou povznešenost
hrozilo by jim svržení

A tak je skromnost
základem vznešenosti
a nízké klade základ
povznesení!
Z té příčiny
vévodové a králové se sami zovou
sirotami a opuštěnými a neblahými!
Nečiní se zde skromnost základem?
Není tomu tak?

Proto:
Vypočti po čístech celý vlz
a nedá to vůz!
Neboť tamti si nepřáli zvonit jek vzácný nefrit
ale sypat se jak prostý štěrk!
       

up
   


40

Pohybem Cesty Taa
je pohybem zpátky
Vlastností cesty Taa
je měkkost
A všechny věci, co jich je na světě
rodí se z bytí
bytí rosí se z nebytí
       

up
   


41

Slyší-li velcí o Cestě
hned pílí po ní
Slyší-li prostřední o Cestě
kolísá zda je či není
Slyší-li malí o Cestě
nahlas se Tomu smějí
A nebyla by to ani Cesta
kdyby se jí nesmáli-
proto je takové úsloví:
Nejsvětlejší Cesta je ta, která se zdá temnou
ta Cesta, jež jde k nám, se zdá ustupovat
nejpříjemější Cesta vypadá, jako by byla v úzkých
Největší čistota je ta, jež vypadá poskvrněná
Nejmocnější Síla vypadá nedostatečná
Nejpevnější Síla vypadá ochable
Prostá pravda je ta, která vypadá jak zrada
Velký čtverec už jako by neměl rohy
Veliká nádoba je pozdě hotova
Veliký hlas se málo slyší
veliký zjev nemá tvar
Tao se skrývá v bezejmení
Jediné Tao se umí dát
a dokonat
       

up
   


42

Tao rodí jedno
jedno rodí dvě
svě rodí tři
tři rodí vše
Všechno nese Jin
a objímá Janga
a plní se dechem Čchi
snoubí se v harmonii

Lidem jsou protivné
siriba a opuštěnost a neblahost
leč králové se jimi titulují
neboť tak se věci mají:
ty jež zmenšujeme, přesto nabývají
ty jimž přidáváme, přesto ubávají
Učím jen to
co učili jiní:

Najděte mi tyrana, jenž nedostal svou smrt
a já ho učiním svám mistrem a učitelem!
       

up
   


43

Z celého světa nejslabší
přemůže i to nejsilnější
Nebytí vnikne i tam, kde není mezery
a z toho vím, že má prospěch i to, co nečíní nic
ovšem zřídka se dosáhne na tomto světě
bez slov naučení
prospění bez činu
       

up
   


44

Co je nám bližší
sláva, nebo život?
A co je víc
život, anebo zboží?
A co je horší nabýt, či ztratit?

Proto:
kdo nejvíc skrblí
zaplatí nejdráž!
Kdo nejvíc schraňuje
ponese nejtěžší ztráty!
A kdo zná míru
nedojde úhony
Kdo ví kde zastavit
tomu nic nehrozí-
tak bude věčný
       

up
   


45

Největší dokonalosti jako by se něčeho nedostávalo
leč její užívání tím není postiženo
Největší plnost je stále jakoby prázdná
a její užití je přece nekonečné
Největší přímočarost jako by se kroutila
Největší dovednost jako by byla hloupá
Největší výmluvnost jako by se zajíkala
Tak pohybem přemáháme chlad
a klidem přemáháme žár-
čistotou a klidem se pořádá svět
       

up
   


46

Když platí ve světě Tao
cestovní kkoně posílají hnojit pole

Když neplatí ve světě Tao
pěstují váleční koně i za valy

Neboť není většího neštěstí než neznat míru
a není horšího omylu než chtít získat víc

A proto:
spokojenost z poznání své míry vzešlá
je spokojenost trvalá a věčná!
       

up
   


47

Ani nevyjdeme ze dveří
poznáme svět
ani nevyhllédneme z oken
uvidíme Cestu nebe
neboť kdo nejdál vychází
zpravidla nejméně pozná

A proto:
Světec, ten věděl, aniž kam cestoval
pojmenoval, aniž se rozhlížel
a vykonal dílo, aniž přiložil ruku k dílu!
       

up
   


48

Pěstování učenosti
záleží v každodením přidávání
Pěstování Taa
záleží v každodením zbavování se a ubývání
Tak se zbavujem opětovně
až posléz dospějeme k nečinnosti:
nic nebudeme činit
a nic nezůstanne nevykonáno-
neboť se svět získá nekonáním
neboť žádné konání
nestačí získat svět!
       

up
   


49

Světec není stálé srdce
svým srdcem činí srdce všech:

a dobrým činí dobro
a nedobrým též činí dobro-
nebo takové je ddobro Síly Te!

A k upřímným je upřímný
a k neupřímným je též upřímný-
nebo taková je upřímnost Síly Te

Tak Světec přebývá v světě
v úzkosti bez přestání
že svět zvíří ajeho srdce zakalí
a zatímco všichni uši a oči ke všemu straží
on z toho nevnímá noc jak dítě!
       

up
   


50

Ten, jenž se právě rodí
ten už umírá
jestli je třinácte stoupenců životaa
je také třinácte stoupenců smrti
a z žijících lidí
je také třinácte těch
co jsou na cestě k bodu smrti!

Z jaké příčiny?

Protože ve svém žití
užívají života přespříliš bohatě!

Říká se, že ti, kdož umějí nakládat se životem,
na cestách po souši nepotkají nosorožce ani
tygra a ve válce je nezasáhne žádná zbraň.
Nosorožec nemá kam zarazit svůj roh, tygr
nemá kam zatnout svůj spár, zbraň nemá, kam
by vnořila své ostří!

Z jaké příčiny?

Protože tito lidéé si s sebou nenesouu svůj bod smrti!
       

up
   


51

Tao dává život
Te jej živí
věci tomu dávají tvar
okolnosti dotváří vše-
tak každá z věcí
Tao ctí a
váží si Te

Ta úcta k Tau
a vážnost k Te
přítom nejde z nějakého příkazu
leč je tu co trvalá a věčná přirozenost!
Tao dává život
Te je živí
dává mu růst
chová jej
dodává mu stálosti
dotváří jej
stará se o něj
a chrání

Tak život dát, a nevlastnit jej
pracovat pro něj, ale nezakládat si na tom
pěstovat ho, ale nevládnout mu-
to se vše nazívá:mystické Te!
       

up
   


52

Svět má svůj počátek
jejž považujeme za Matku světa
a kdo pozná matku přec
poznává i její děti
a známe-li děti
a nespustíme se matky
ani smrt nás nemůže ohrozit!

Zataras průchody
a uzavři brrány
a na celý život uchováš svou sílu!
Otevři průchody
a vrhni se do díla
a po celý život není ti pomoci!

Tak kdo vidí i to, co je nepatrné
ten je jasnozřivý,
kdo se drží své slabosti
ten je pevný
kdo užívá Jeho paprsků
vrací se až ke Světlu
a nevystaví svůj život zmaru
to jest-uvykne věčnému trvání!
       

up
   


53

Kdo z nís má byť jen špetku vědění, půjde
po vel ké Cestě a bude se srachovat, aby se nedal
cestou křivou. Velká Cesta je hladká, je rovná,
jenže lidé chodí rádi postranými cestičkami:
dvůr má ta nejvýstavnější schodiště
pole jsou zcela zaplavena
sýpky zejí prázdnotou
lidé se oblékají do pestrých výsivek
nosí nabroušené zbraně
holdují pití a jídlu
a hromadí nadbytečné statky!
Toto je obžerství a loupež, to není Cesta!
       

up
   


54

Kdo uměl postavit
toho nesvrhnou
Kdo se uměl podržet
toho se nezřeknou
Synové a vnuci mu nepřestanou s obětmi!

Pěstujete-li to ve své osobě
působení Síly Te dosáhne opravdovosti
Pěstujete-li to v rodině
působení díly Te začne přesahovat
Pěstuje-li to v obci
působení Síly Te se stane trvalým
Pěstujete-li to ve státě
působení Síly Te se stane hojným
Pěstujete-li to v celé zemi
působení Síly Te se stane všeobecným!

Proto:
Skrze osobu nahlížej osobu!
Skrze rodinu nahlížej rodinu!
Skrze obec nahlížej obec!
Skrze stát nahlížej stát!
Skrze zemi nahlížej zem!

Čím rozumím světu takovému, jaký je?
Jen Tím!
       

up
   


55

Hojnost plná Síly Te
se rovná
rudému novorozeněti
jedovatý hmyz je nebodne
divá zvěř neschvátí
dravec neunese
a kosi má slabé
a měkké svaly
a přece se pevně drží
ještě nic netuší o spojení samce se samičkou
a už má všechno, co k tomu potřebuje
tak dokonalá je jeho životní podstata
dokáže křičet celý den
a hlas mu neselže
tak dokonalá je v něm harmonie
Znát harmonii
znamená věčnost,
znát věčnost
znamená osvícení,
přidávat k životu
znamená štěstí či neštěstí
jestli srdce žádá si dech
to znamená násilí!
Neboť co do síly rost
stárne
a tomu se říká Necesta
a Necesta se brzy konči!
       

up
   


56

Ten kdo ví, nemluví,
kdo mluví, neví,
tak zahraďte průchody
a zataraste dveře
otupte hroty,
rozvažte pouta
a ztlumte světlo-
buďte jen prach!

Toto je tajemná rovnost!

Ten kdo jí dosáhl, nikde nemá příbuzných
ten kdo jí dosáhl, nikde není cizincem,
ten kdo ji dosáhl, nic nezíská
ten kdo ji dosáhl, nic neztratí,
ten kdo ji dosáhl, nebude povýšen
ten kdo ji dosáhl, nebude ponížen-
proto je na světě nejvíc ctěn!
       

up
   


57

Státy se spravují platnými zákony
a zbraněmi se vládne úskokem!
Nezasahováním dobýváme svět!
Jak vím, že je to tak, jak to je?
Jen Tím!
Neboť čím víc je na světě zákonů a zákazů
tím blbější je lid!
Čím víc je mezi lidmi neostřených zbraní,
tím větší panuje ve světě rozvrat!
Čím více je mezi lidmi dovedných mistrů,
tím víc přibývá divných věcí!
Jak přibývá zákonů a nařízení,
množí se zloději a lupiči!

Proto Světwc pravil"
Já nedělám nic a lid se mění sámn od sebe
Já miluji klid a lid se srovnává sám od sebe
Já do ničeho nezasahuji a lid bohatne sám od sebe
Já si ničeho nežádám a lid se stává sám od sebe prostým samorostem
       

up
   


58

Tam kde je vláda odevzdaná
tam lid zůstane poctivý
Tam kde je vláda plná čilosti
neukojený lid začne chytračit!

Vždyť na neštěstí
zakládá se štěstí!
Vždyť ve štěstí
číhá neštěstí!
Kdo zná to tajemství?
Nic v něm neplatí řádně!
Řádné se opět
stává divným
dobré se opět
stává špatným!
Nad lidským blouděním
slunce nezapadá!
Proto Světec
je vyhraněný,ale nebodá
je vyhraněný, ale neraní
je přímý, ale nepřepíná
je jasný, ale neoslňuje!
       

up
   


59

Pro spravování lidí
a pro službu nebi
není nad hromadění!
A hromadění znamená
časné užívání!
A časné užívání znamená
opětovné hojné získání!
Opětovné hojné získání
přináší nepřemožitelnost
a o nepřemožitelnosti
nikdo neví, kam až spěje
Ten, o němž se neví, kam až spěje
může tím ovládnout stát
Ale jem ten, kdo ovládaje stát
přimyká se k Matce (Tao)
může vytrvat věčně!
To znamená,
zapustit hluboko kořeny dlouhé
a pevnit kořen hlavní
je Cestou k dlouhému žití
a věčnému zření!
       

up
   


60

Spravovat velký stát je jako vařit malé rybky.
Když se spravuje země skrze Tao, démoni
neuplatní svou magickou moc.
Nejenže démoni neuplatní svou magickou
moc, ale magická moc sama lidem neuškod.
Nejenže magická moc lidem neuškodí, ale
především sami Světci neškodí lidem.
A tak jestliže si navzájem neškodí, jejich Síly
Te se spojí k společnému cíli!
       

up
   


61

Velký stát je řeka v dolním toku, tam kde se
do ní vlévá celá země.
Je zeně samičkou a samička bytostným svým
klidem vítězí nad samcem, tím klidem, jímž se
ponižuje. Proto velké státy ovládnou malé tím,
jak se snižují. A malé státy ovládnou velké státy
jen tím, že se snižují! Tak se jedni snižují, aby
ovládli, zatímco druzí se snižují a ovládají!
Velký stát nechť si nepřeje noc jiného než
živit pospolu všechny lidi, malý stát ať si ne-
přeje nic jiného než sloužit všem!
Tak oba dosáhnou toho, co každý z nich
chtěl.
Neboť velký se musí ponížit!
       

up
   


62

Tao je
jihozápadní kout domu veškerých věcí
klenotnice dobrých lidí
útočiště nedorých:
krásná slova mohou dosíci obecné vážnosti
činy mohou člověka povznést
A nedobří lidé, k čemu je zapuzovat?
Proto při nastolení Syna nebes
a při ustanovení tří nejvyšších rádců
než v sepjatých rukách držet nefrity
než jezdit ve čtyřspřeží
líp zůstat sedět a nořit se do Taa!

Proč si ve starověku tak vážili tohoto Taa?
Neříkalo se, že hledající najde
a hledaný unikne?
Proto je ono Tao to nejcenější v celém světě!
       

up
   


63

Činem je nečinnost
prací je zahálka
chutná, co nemá žádnou chuť

Velký jest malé
četný jest málo
zlovou splácí Ctnost

O těžkém se jedná, dokud je lehké
velkým se zabývá, dokud je nepatrné
I nejtěžší záležitostí světa
se musí rozřešit ve chvíly, kdy jsou ještě lehké
i největší záležitosti světa
se musí rozhodnout ve chvíli, kdy jsou ještě nepatrné
Z té příčiny:
Světec nikdy nemá co dělat s velkým
a jen tak se stane velkým
Lehké sliby musí postrádat důvěru
a přílišná snadnost přivodí hodně nesnází
Z té příčiny:
Světec s věcmi zachází, jako by byly těžké
jen tak nemá nikdy těžkosti!
       

up
   


64

Co leží pokojně, snadno se drží
co ještě o sobě nedalo noc znát, o tom se snadno uvažuje
co je útlé, dá se snadno rozervat
co je jemné, dá se snadno rozprášit
tak je s věcmi třeba činit něco, dokud nejsou
a věci je třeba spravovat, dřív než jsou rozvráceny

Strom, který objímáme oběma rukama
vyrostl nejdřív tenký jako koneček vlasu
Věž o devíti poschodích
se stavět z hromádky země
Cesta dlouhá tisíce mil
začela v tom malém kousku pod nohou

Kdo něco dělá
prohrává,
kdo něco drží
ztrácí,
Proto Světec
nedělá
a proto neprohrává,
nedrží
a proto neztrácí!
Zatím co lidé jsou za věcmi tak
že zpravidla blízcí dokončení prohrají všechno
ten kdo zůstane opatrný na konci jako byl na začátku
neprohrává svou věc!

Proto Světec:
žádá si nežádané
necení si nedostupného zboží
učí se co se nemusí učit
a vrací se vždy znovu k tomu, co ostatní lidé už minuli!
       

up
   


65

Ve starověku ti kdož dovedli uplatňovat Tao
nevyužívali toho k osvětě lidu
ale naopak činili lid hloupým a prostým!
Obtížnost spracování lidu
je v přemíře jeho vědomostí
Proto:
spravovat stát vědomostmi
je štěstí státu!
Kdo zná ty dvě věci
ten je vzorem a příkladem
se nazývá tajemná Síla Te

Mystická Síla Te-
ta je hluboká!
ta je daleká!

Ten kdo se umí
s věcmi vracet zpátky-
ten pak dosáhne Velkého Splynutí!
       

up
   


66

Veliké řeky a moře se stávají vládci nad prameny a nad potoky
tím jak umějí být níže než oni
Proto mohou být vládci nad prameny a nad potoky!
A proto:
kdo chce být nad lidmi
musí se jim v slovech ponížit
kdo chce být před lidmi
musí se pohybovat za nimi!
Proto Světec:
dlí nahoře a lid to nenese těžce
dlí vpředu a lid to necítí jako újmu
Tak ho všichni s radostí podporují a nikomu to není na obtíž!
On se nasváří a tak nikdo nemůže vejít s ním ve svár!
       

up
   


67

Všichni na světě nazývají naši Cestu velkou
a jaksi bláznivou
Jan pro svou velkost jeví se bláznivou
neboť je-li cos docela normální
to setrvává ve své malosti!

Máme tři poklady jež střežíme ve svém držení:
první s jmenuje slitování
druhý se jmenuje šetrnost
třetí se jmenuje ostych být před všemi
Jen slitování nás činí statečnými
jen šetrnost nás činí štědrým
jen s ostychem být před všemi dovedeme být prvními z mistrů
Jenže dnes jsou stateční bez slitování
jsou štědří bez šetrnosti
jsou vpředu aniž by se drželi vzadu
a to je smrt a zmar!

Kdo má slitování
v útoku vítězí
v obraně je jistý

Koho chce Nebe zachránit
slitovností jej poatří co zbrojným průvodem!
       

up
   


68

Kdo umí vésti
není výbojný,
kdo umí bojovat
není sveřepý,
do umí vítězít nad ne přítelem
nenapadá,
kdo umí užívat lidí
podřizuje se jim

Tomu se říká Síla neútočení
Tomu se říká Síla užívání lidí
Tomu se říká rovnat se nebi i starověku!
       

up
   


69

Válečníci mají rčení:
Netroufaje si dělat hostitele
dělám hosta,
netroufaje si postoupit palec
ustoupím o celou stopu!
To se nazývá:
postupovat bez postupu
vysoukat rukáv, aniž odhalím rámě
tasit beze zbraně
pronikat bez odporu!
Neboť není většího neštěstí než podcenit nepřítele
Podcenit nepřítele znamená tratit svůj nejdražší poklad!
A proto
když se zkříží zbraně
ti vítězí, kdož toho želí!
       

up
   


70

Co říkám, dá se velice snadno pochopit a ve-
lice snadno uskutečnit.
A přece není v celé zemi nokoho, kdo by to
dokázal pochopit, a nikdo také není schopen
uskutečnit to.
Má slova mají své předky
má slova mají svého pána!
Jenže to nikdo neví, a proto nikdo neví nic
ani o mně.Těch, kteří mne někdy pochopili,
je velmi pořídku, a ti, kteří by mne dovedli
vysvětlit, jsou vzácní!
A proto: Světec nosí pod košilí v prsou dra-
hokam!
       

up
   


71

Vědět, že nevím
to je nadevše, nevědět, že vím
to je nemoc!

Kdo poznává v nemoci nemoc
přestává být už nemocný
A Světec nebývá nemocný
protože poznává v nemoci nemoc-
proto není nemocný!
       

up
   


72

Kdykoli se lidé přestanou hrozit moci
veliká moc přijde k nim!

Neobmezujme, v čem se přebývá
a nezhrdejte, čím se žije
neboť jen nebudete-li zhrdat
nebudete zhrzeni!
A proto:
Světec sám sebe zná
a neukazuje se,
má sebe rád
a nevyvyšuje se!
To druhé odmítá, aby si prvé udržel!
       

up
   


73

Kdo do boje se vrhá s myslí troufalou
ten bývá zabit,
kdo do boje se vrhá s myslí bázliovu
tem přežívá
Z těch dvou
to první škodí
to druhé prospívá
Kdo ví proč
tamto nebe nesnáší?
To ani Světec nesvede!

Nebeská Cesta
to je umění vítězit bez boje
to je umění odpovědět beze slov
to je nikoho nezvat,aby samo přišlo
to je záměr svůj provést se vším smířený
neboť nebeská síť je široká a řídká
a přece nepropustí nic!
       

up
   


74

Pokud se lidé nebojí smrti
nač je jim smrtí hrozit!

Jestli přiměju lid, aby se bál smrti
a přesto se někdo dopustí něčeho neprvého,
Já se ho zmocním
a usmrtím ho!
Kdo se pak odváží?
Tak je tu odevždy Vykonavatl- kat, jenž zebíjí!
A zabije-li někdo v zastoupení Vykonavatele- kata
řekne se, že namísto mistra tesaře někdo jiný ťal
A kdo namísto mistra tesaře tne
ten jenom zřídka nezraní si ruku!
       

up
   


75

Hlad lidu pochází od toho
že jeho vrchnost spolyká příliš daní
Proto hladoví!

Neovladatelnost lidu pochází od toho
žejeho vrchnost je příliš činorodá.
Proto se těžko vládne!

LId nepřikládá váhy smrti
protože vrchnost přespříliš mysllí na život.
Proto nepřikládá váhy smrtiS

Jenom ten kdo nežije jenom pro život
ten cení si života moudře!
       

up
   


76

Je lidský život
slabost poddajná
a smrt je
nepoddajná tuhost

Je život všechněch věcí
poddajná ohebnost
a smrt jejich zaschlá suchota

A proto:
co je tvrdé nepoddajně
na straně smrti
co je slavé v pooddajnosti
na straně života stojí!

Z té příčiny:
ty zbraně,jež jsou tvrdé
nezvítězí
a dřevo, jež je tvrdé
stává se zbraní-
neboť co je tvrdé a velké, zůstává pod zemí
co je poddajně slabé, roste nad zemi!
       

up
   


77

Tao nebe se velmi podobá napjatému luku:
co je nahoře,schyluje se, a co je dole, zvedá se,
ubírá se tam, kde přebývá, přidává se tam, kde
se nedostává.
Cesta nebe také bere těm, kteří mají nadby-
tek, a přidává těm, kteří mají nedostatek .
Cesta člověka taková není:bere těm, co mají
nedostatek, a obdarovává ty, co mají nadbytek.
Kdo dokáže obdarovati svým nadbytkem
ostatní svět?Jen ten, kdo má Tao!
A proto:
Světec něco udělá a nezakládá si na tom
a když vykoná dílo, nelpí na něm
A nepřeje si ukazovat svou moudrost!
       

up
   


78

Na světě není nic měkčího a poddajnějšího než voda
ale tu zas nic nepřekoná v tom
jak napře se na všechno tvrdé a silné!
A nic ji nedokáže v ničem změnit!
Tak poddajné vítězství nad silným
měkké vítězství nad tvrdým
a všichni na světě to ví
a nikdo to nedokáže uskutečnit!
Proto Světec pravil:
kdo vezme na sebe bláto země
ten je pán země a úrody,
kdo vezme na sebe neštěstí země
ten je nad všemi král!

Rovná slova vypadají jako zvrácená!
       

up
   


79

Usmíříme-li velikou nenávist
musí dost nenávisti ještě zbýt,
což budem sotva mít za dobré!
Proto:
Světec podrží levou část smlouvy
a nenakládá odpovědnost na lid.
Kdo má Sílu Te, stará se o smlouvu
kdo nemá Sílu Te, stará se o daně!

Nebeská cesta ta nezná přízně,
povždy je s člověkem dobrým!
       

up
   


80

Je malý stát a málo lidu v něm.
Ať neužívá nástrojů a zbraní, jež třeba má.
Ten lid pak nepotáhne dále od domova, kdyby
měl dvakráte zemřít! A bude mít třeba i lodě
a vozy, ale nikdo na ně nenasedne. A bude mít
třebas i zbraně, ale nikdo se jich nebude chá-
pat! A lidé se budou chutnat sladce, oděvy se
jim budou zdát krásně a obydlí jim budou při-
jemná a obyčejný život je bude těšit. Sousední
země bude na dohled, její kohouti i psi budou
na doslech, leč lidé zestárnou a zemrou, aniž tam někdy zašli!
       

up
   


81

Poctivá řeč se nekrášlí
krásná řeč zase není postivá

Kdo je dobrý
věci neliší o ně se nehádá
kdo věci liší o ně se hádá
ten není dobrý
Kdo ví, ten se v učení nešíří
kdo v učení se šíří, ten neví

Světec nehromadí:
čím víc lidem dává
tím víc má
čím víc lidem dává
tím mu přibývá

Nebeské Tao
bez škody prospívá
Světcovo Tao
bez přemáhání pomáhá!