Viktor Horák, 2022
Zdroj: Webové stránky autora (ekniha ke stažení zdarma a bez registrace)
1. Co je Tao?
Žádný popis nemůže vystihnout Tao,
žádné slovo není vhodné k jeho pojmenování.
Jména odráží jednotlivé projevy,
ale to, co je za nimi, nám uniká.
Ve snaze poznat svět, popisujeme jeho povrch,
Tau však lze porozumět pouze bez šablony slov.
Realita má mnoho kontrastních forem,
všechny přitom vychází ze stejného tajemného zdroje.
Tato nejhlubší propast bez jména
je branou k podstatě veškerého stvoření.
2. Projevy Taa
Tao a jeho vlastnosti nepoznáme přímo,
ale pouze podle odlišností, kterými se projevuje:
Krása je krásná, protože existuje škaredé,
dobro je dobré, protože existuje špatné.
To, co je, se vyděluje z toho, co není:
Obtížné je obtížným, neboť něco jiného je snadné,
dlouhé je dlouhým, neboť něco jiného je krátké,
vysoké je vysokým, neboť něco jiného je nízké.
Přední je vepředu, protože zadní je vzadu,
když ustane zvuk, nastane ticho.
Moudrý jedná, aniž by něco dělal, a učí, aniž by něco řekl.
Nepotřebuje srovnávat, protože ví, že všechny soudy jsou relativní.
Díky zkušenostem chápe, že vše se mění podle úhlu pohledu.
Nechává věci přijít a odejít tak, jak jsou.
Tvoří, ale nevlastní.
Pomáhá, aniž by cokoliv očekával na oplátku.
Po dokončení své práce na ni zapomene.
Nelpí na výsledcích,
proto mu je nikdo nemůže vzít.
3. Nevystavuj lidi pokušením
Nevychvaluj úspěšné - lidé si přestanou závidět,
neceň vzácné - lidé je nebudou za každou cenu chtít,
neukazuj lákavé - srdce lidí nebudou rozptylována.
Moudrý vládce udržuje mysl lidí prázdnou a jejich břicho plné.
Oslabuje jejich ambice a posiluje jejich kosti.
Nevyvolává v lidech touhu mít se lépe, než ostatní,
takže i vychytralí podvodníci jsou odsouzeni k nezdaru.
Pokud vládce své poddané nerozptyluje,
žijí své životy ve spokojenosti.
4. Hloubka Taa
Tao je hluboký, nespoutaný zdroj všeho.
Přestože je prázdné, užitečnost Taa nemá hranic.
Tupí ostré hrany,
rozmotává uzly,
tlumí ostré světlo,
spojuje vše dohromady.
Je dokonale skryté, a přesto všudypřítomné.
Nevím, odkud se Tao vzalo.
Zdá se, že tu vždy bylo.
5. Nikomu nestraň
Nebe a Země nemají oblíbence,
se vším zachází se stejnou lhostejností.
Ani moudrý nikomu nestraní,
s dobrými i špatnými lidmi jedná stejně.
Prostor mezi Nebem a Zemí je jako měch.
Přestože je prázdný, nelze jej vyčerpat.
Pracuj s ním, a bude vydávat stále více.
Neunavuj se přílišným vysvětlováním,
lepší je vést příkladem.
6. Tao je všudypřítomné
Hloubka Taa nemá hranic.
Tao není vidět, přesto je ve všem.
Je tajemnou Matkou,
kořenem Nebe i Země.
Trvá navždy
a jeho užitečnost neslábne.
7. Chovej se nesobecky
Nebe a Země jsou věčné,
neboť jim nezáleží na vlastní existenci.
Neprosazují své zájmy, proto přetrvávají.
Ani moudrý se neprosazuje, proto přetrvává.
Drží se vzadu, přesto vede ostatní,
o nic neusiluje, ale dosahuje všeho.
8. Buď jako voda
Nejvyšší dobro je jako voda,
která přináší užitek všem, aniž by se prosazovala.
Proudí i do těch nejnižších míst, kterými lidé opovrhují.
Tím se velice podobá Tau.
Moudrý je jako voda.
Žije blízko země.
Myšlenky má hluboké.
Chová se laskavě.
Mluví upřímně.
Vládne spravedlivě.
Jedná v pravý čas.
Neprosazuje se,
a proto nemá nepřátele.
9. Přestaň včas
Přestaň nalévat, než přeliješ pohár.
Nadmíru broušená čepel nezůstane ostrá dlouho.
Nahromaděné poklady nelze uhlídat.
Chlubení se bohatstvím a poctami předchází pád.
Po dokončení svého díla odejdi do ústraní.
Taková je cesta Nebes.
10. Nečekej pochvalu
Usiluj o jednotu mysli a těla,
buď jako čerstvě narozené dítě.
Zbavuj svou vnitřní vizi nečistot,
až budeš vidět naprosto jasně.
Miluj lidi a veď je,
aniž bys vynucoval svou vůli.
Nech události volně plynout,
při poznávání zapomeň, co už víš.
Pracuj, ale nelpi na výsledcích,
pomáhej, ale vyhni se manipulaci,
zlepšuj se, ale nežádej to od ostatních.
Toto je nejvyšší ctnost.
11. Užitek dává prázdnota
Kolo tvoří třicet loukotí,
ale točí se díky otvoru uprostřed.
Hrnek je uhněten z hlíny,
ale pít se z něj dá díky dutému jádru.
Dům je postaven z dříví,
ale obyvatelným jej činí otvory pro okna a dveře.
Tudíž používáme to, co je,
ale užitek tomu dává to, co není.
12. Nezahlcuj své smysly
Příliš mnoho barev oslepuje oči,
příliš mnoho zvuků ohlušuje uši,
příliš mnoho chutí otupuje jazyk,
příliš mnoho vzruchů zatemňuje mysl,
příliš mnoho tužeb zneklidňuje srdce.
Moudrý nezahlcuje své smysly
a uspokojuje jen své základní potřeby.
Netouží po vzrušení a zachovává vnitřní klid.
Ignoruje vzdálené a drží se blízkého.
13. Přízeň zraňuje jako nepřízeň
Chvála je stejně ponižující jako odsouzení,
pocta způsobuje stejnou bolest jako trest.
Proč je chvála stejně ponižující jako odsouzení?
Snažíme-li se druhým zavděčit, stáváme se jejich otroky.
Proč pocta způsobuje stejnou bolest jako trest?
Upřednostňujeme-li se, bojíme se ztráty svého postavení.
Kdybychom se neupřednostňovali, necítili bychom strach.
Pouze ten, kdo si váží druhých jako sebe, může ostatní vést.
Pouze ten, kdo miluje svět jako sebe, může světu vládnout.
14. Neurčitost Taa
Tao nelze poznat smysly:
Zkus jej zahlédnout – nic nespatříš,
zkus jej zaslechnout – nic neuslyšíš,
zkus se jej dotknout – nic nenahmatáš,
jdi mu naproti – nenajdeš začátek,
jdi za ním – nenajdeš konec.
Tao je nedefinovatelné a nepředstavitelné,
beztvaré a nezobrazitelné.
Nahoře není světlé, dole není tmavé,
věčné a bez hranic, neurčité,
bezejmenné vrací se k nebytí.
Kdo zná podstatu, rozumí principům fungování světa.
Drž se dávného Taa a zvládneš současné bytí.
15. Dávní mistři
Lidé praktikující Tao v dávných dobách byli chytří a intuitivní.
Hloubku jejich moudrosti nelze pochopit,
proto mohu popsat pouze jejich vnější chování:
Byli pozorní jako člověk kráčející přes zamrzlou bystřinu,
ostražití jako bojovník na území nepřítele,
zdvořilí jako host na návštěvě,
povolní jako tající led,
prostí jako neopracované dřevo,
otevření jako údolí,
průzrační jako voda.
Svou trpělivostí dokázali postupně proměnit kal v čistotu.
Chovali Tao v úctě a nechávali všemu volný průběh.
Protože nic neočekávali a o nic neusilovali,
i ve vysokém věku si zachovávali kreativitu a svěžest.
16. Buď připraven na smrt
Vyprázdni svou mysl, usiluj o naprostý klid,
zatímco se vše rodí a po období aktivity
zase navrací zpátky ke zdroji.
Návrat ke zdroji je nalezením klidu,
takový je neměnný koloběh přírody.
Porozumění jeho stálosti přináší osvícení,
nepochopení jeho stálosti přináší utrpení.
Ten, kdo zná koloběh přírody, je sám od sebe
tolerantní, laskavý, spravedlivý a šlechetný.
Trvale žije v souladu s Taem,
a až přijde čas zemřít, bude připraven.
17. Nech lidem volnost
Nejlepší vládce je takový, o kterém lidé téměř neví.
Dobrého vládce lidé milují a chválí.
Špatného se bojí a nejhorším opovrhují.
Pokud vládce lidem nevěří, sám ztrácí jejich důvěru.
Moudrý vládce nechává lidem volnost a šetří slovy.
Lidé pak sami od sebe dělají vše, co je potřeba.
„To jsme dokázali sami!“ radují se.
18. Bez Taa je vynucována poslušnost
Když lidé nežijí v souladu s Taem,
káže se o morálce a spravedlnosti.
Když se lidé neřídí selským rozumem,
je odsuzována vychytralost a falešnost.
Když rodinu narušují spory,
je vyžadována úcta k rodičům.
Když v zemi vypukne chaos,
vynucuje se od poddaných poslušnost.
19. Přestaň kázat
Nemluv o svatosti a moudrosti
- lidé budou mnohem šťastnější.
Nemluv o morálce a spravedlnosti
- láska se vrátí do rodin.
Nemluv o chytrosti a zisku
- korupce a krádeže zmizí.
Slova ale zůstávají na povrchu,
důležitější je jít ostatním příkladem:
Zachovávej prostotu, usiluj o jednoduchost,
neprosazuj se, měj málo přání.
20. Nediskutuj
Přestaň diskutovat a budeš bez starostí.
Jak daleko je „ano“ od „ne“?
Čím se liší „dobré“ od „špatného“?
Mám se přít s ostatními? Směšné!
Davy hýří nadšením jako na hostině,
jako na vyhlídkové terase, když vše kvete,
jen já zůstávám klidný a bez výrazu,
jako dítě, které se ještě nenaučilo usmívat,
jako člověk bez domova a bez budoucnosti.
Ostatní hromadí majetek, já nic nevlastním.
Ženou se za ziskem, já o něj nestojím.
Mají vyhraněné názory, já si ničím nejsem jistý.
Mají ambice, já jsem bez cíle.
Jsou něčím, já nejsem ničím.
Mají vybrané způsoby, já jsem neotesaný a jednoduchý.
Jsem jako hlupák, naprosto zmatený,
beztvarý jako vlna na moři, neukotvený jako vítr.
Chovám se jinak, než ostatní,
protože čerpám výživu přímo ze zdroje.
21. Tao je za vším
Nejvyšší ctností je žít v souladu s Taem.
Tao je nezachytitelné, je jako stín,
přesto z něj vychází všechny obrazy.
Tao je nehmatatelné, je jako mlha,
přesto formuje všechny tvary.
Tao je nepatrné, je jako semínko,
přesto se z něj zrodilo vše.
Tao zde bylo před počátkem světa.
Jak to mohu vědět?
Protože znám Tao.
22. Ustup
Podrob se a budeš povýšen,
ohni se a budeš napřímen,
vyprázdni se a budeš naplněn,
opotřebuj se a budeš obnoven,
chtěj málo a budeš obohacen,
chtěj hodně a budeš ochuzen.
Moudrý žije v souladu s Taem
a ostatním jde příkladem:
Nepředvádí se, proto vyniká,
neukazuje se, proto je vidět všude,
nepovyšuje se, proto je ctěn,
neprosazuje se, proto přetrvává,
nesváří se, proto vítězí.
Staré rčení praví: „Ustup a zůstaneš celý.“
Je to snad prázdná fráze?
Vzdej se všeho a získáš vše.
23. Žij ctnostně
Řekni své a pak se odmlč, tak jako příroda.
Vítr nefouká celé ráno, déšť nepadá celý den.
Když ani Nebe a Země nepůsobí bez ustání,
jak by to mohli dokázat lidé?
Kdo praktikuje Tao, je v souladu s Taem,
kdo je ctnostný, zažívá ctnost,
kdo se bojí ztráty, ztráta jej nemine,
kdo nevěří ostatním, tomu ostatní nedůvěřují.
24. Nepřeháněj
Kdo stojí na špičkách, nestojí pevně,
kdo příliš spěchá, snadno klopýtne,
kdo trvá na své pravdě, nepoučí se,
kdo se chvástá, sám sebe shazuje.
Jednat s takovými lidmi
je pro ostatní ztrátou času.
Člověk žijící v souladu s Taem
se tak nechová.
25. Čtyři velké síly
V chaosu před zrozením Nebe a Země
již bylo cosi tichého, nezávislého, neměnného.
Samo bez formy, neúnavně se projevovalo.
Věčně přítomné, dá se považovat za základ všeho.
Nevím, jaké má jméno, proto jej nazývám „Tao“.
Pokud bych měl Tao popsat, dodal bych „Velké“.
Proudí uvnitř i vně všech věcí a vrací se zpátky ke zdroji.
Tao je velké.
Nebe je velké.
Země je velká.
Člověk je také velký.
Toto jsou čtyři velké síly ve Vesmíru, a člověk je jednou z nich.
Člověk je podřízen Zemi,
Země je podřízena Nebi,
Nebe je podřízeno Tau,
Tao se řídí přirozeností.
26. Nepolevuj v opatrnosti
Cesta vpřed je plná překážek,
rozvážnost vítězí nad zbrklostí.
Moudrý s sebou všude nosí Tao,
tak jako poutník při celodenním putování
s sebou všude bere svá zavazadla.
I když vidí nádherné výhledy,
zůstává opatrný a rozvážný.
Dnešní vládci žijí v palácích,
mají harémy a chrání je mocná armáda.
V očích lidu se však chovají pošetile.
Jejich nestydatost je vyvrátí z kořenů,
nerozvážnost způsobí ztrátu jejich moci.
27. Zdokonaluj se pomáháním
Kdo dobře chodí, nezanechává stopy,
kdo dobře mluví, jasně formuluje své názory,
kdo dobře počítá, nepotřebuje počítadlo,
kdo dobře zamyká, jeho zámek nikdo neotevře,
kdo dobře svazuje, jeho uzly nikdo nerozváže.
Ten, kdo umí, snadno poradí tomu, kdo neumí,
nebo opraví rozbité věci, aby nadále sloužily.
Nikoho neodmítne a s každou výzvou se zdokonaluje.
Ten, kdo ví, je tedy učitelem toho, kdo neví.
A ten, kdo neví, pro něj představuje lekci.
Kdo si neváží učitele nebo nové lekce,
bude bloudit, i kdyby byl sebechytřejší.
Taková je podstata problému.
28. Uvědomuj si své slabé stránky
Kdo používá svou mužskou sílu,
ale uvědomuje si i svou ženskou slabost,
žije ctnostně a stává se řekou světa.
Vrací se do stavu malého dítěte.
Kdo prezentuje své světlé stránky,
ale uvědomuje si i ty temné,
žije ctnostně a stává se světu vzorem.
Vrací se k nevinnosti.
Kdo využívá své přednosti,
ale uvědomuje si i své nedostatky,
žije ctnostně a stává se údolím světa.
Vrací se k vnitřní prostotě.
Tak jako tesař z původního hrubého kusu dřeva
vytváří nástroje, které přináší lidem prospěch,
i moudrý vládce používá původní prostotu
jako užitečný nástroj pro správu země.
Říká se: „Mistr tesař seká málo!“
29. Svět nelze ovládnout
Chceš ovládnout svět a změnit jej podle svého přání?
Viděl jsem, že se to dosud nikomu nepodařilo.
Svět je dokonalý, nedá se nepřirozeně vylepšovat.
Zkusíš-li jej změnit, zničíš jej,
zkusíš-li jej ovládnout, ztratíš jej.
Svět je v neustálém pohybu
a lidé se od sebe liší zájmy i povahou.
Když chce někdo strhnout ostatní, ti se nepřidají,
když chce někdo zvětšovat svou moc, ostatní jej oslabují,
když si chce někdo polepšit, ostatní působí proti němu.
Moudrý se nesnaží věci prosazovat silou,
nechává vše přirozeně plynout.
30. Neuchyluj se k násilí
Ten, kdo radí vládci v souladu s Taem,
nesouhlasí s vypravením dobyvačné armády.
Spáchané násilí vyvolává touhu po pomstě,
trní roste tam, kde tábořila armáda,
po válce následuje hladomor.
Armáda má sloužit pouze k obraně země,
nikoli k podrobení si sousedů.
Moudrý vojevůdce se spokojí s dosažením cíle,
nechlubí se, není arogantní, nezneužívá svou moc.
Nepokračuje v dalším tažení na cizí území,
udělá jen to, co je nezbytné.
Nadměrný růst není v souladu s Taem,
co je příliš silné, nakonec se zhroutí a zanikne.
31. Bojuj jen v nutnosti
Zbraně, jakkoli krásné, předznamenávají tragédii,
jsou nástrojem strachu a všichni je nenávidí.
Člověk praktikující Tao se zbraním vyhýbá,
nemá-li však jinou možnost,
použije zbraň v klidu a s rozmyslem.
Vítězství v boji není důvodem k oslavě.
Radovat se z vítězství znamená radovat se ze zabíjení.
Kdo se raduje ze zabíjení, nemůže vést ostatní.
V období míru lidé respektují život – ctí levou stranu,
během války život berou – ctí pravou stranu.
Čestné místo na oslavě je vlevo, během pohřbu vpravo.
V armádě stojí vojevůdce napravo od svých poradců,
jejich pozice jsou tedy stejné, jako při smutečním obřadu.
Přistupují k bitvě se smutkem a soucitem,
neboť ví, že na obou stranách zemře mnoho lidí.
32. Vše se vrací k Tau
Tao je věčným, bezejmenným základem všeho.
Ač se zdá být nepatrné a prosté,
nikdo na světě jej nedokáže ovládnout.
Pokud by se mocní řídili Taem,
Nebe a Země by nebyly odděleny.
Lidé by sami od sebe žili v harmonii,
aniž by jim někdo musel rozkazovat.
V důsledku oddělení Nebe a Země
je nutné jednotlivé formy pojmenovávat.
Všechna jména jsou provizorní.
Když se začínají objevovat jména,
je čas přestat s dalšími definicemi.
Protože Tao je jako moře,
do nějž se všechny vodní toky navrací.
33. Poznej sám sebe
Kdo zná druhé, je chytrý,
kdo zná sebe, je moudrý.
Kdo ovládá druhé, je silný,
kdo ovládá sebe, je mocný.
Kdo se prosazuje, je ambiciózní,
kdo je spokojený s tím, co má, je bohatý.
Kdo se neodchyluje od Taa, žije spokojeně,
kdo nelpí na pomíjivém, nebojí se smrti.
34. Pomáhej diskrétně
Velké Tao je jako rozvodněná řeka,
proudí všemi směry a žádný neupřednostňuje,
všechny vyživuje a nikoho neodmítá,
vše je mu podřízené, přesto ničemu nevládne,
odvádí svou práci a nic za ni nežádá.
Protože se Tao neprosazuje,
může se zdát nevýznamné,
protože však na něm vše závisí,
je životně důležité.
Ani moudrý člověk se nedere vpřed.
Koná svou práci, aniž by čekal obdiv.
Tím potvrzuje svou velikost.
35. Tao je nevyčerpatelné
Lidé jsou přitahováni k tomu, kdo chápe řád světa,
v jeho přítomnosti nachází odpočinek, bezpečí a mír.
Dobré jídlo a příjemná hudba lákají pocestné k zastavení,
avšak Tao se zdá být bez chuti, neboť nepůsobí na smysly.
Neviditelné pro oči, neslyšitelné pro uši,
Tao je ve všem, přesto se aktivitou nikdy nevyčerpá.
36. Slabé vítězí nad silným
Vše, co se zvětšuje, jednou se zmenší,
vše, co sílí, nakonec zeslábne,
vše, co je budováno, bude někdy zničeno,
vše, co je získáno, bude později ztraceno.
Taková je podstata všech věcí:
Tvrdé a silné se rozplývá v měkkém a slabém.
Rybám je nejlépe v hluboké vodě.
Lidé by proto neměli být rušeni
demonstrováním moci.
37. Tao přináší klid
Tao se neprosazuje,
přitom neustále působí.
Pokud se vládce drží Taa,
vše se spontánně odehrává.
V bezejmenné prostotě zaniká
jakákoli touha po prudkých změnách.
Lidé spokojeně žijí své obyčejné životy
a Nebe se Zemí jsou v harmonii.
38. Nezdůrazňuj svou ctnost
Ten, kdo si není vědom své ctnosti, je skutečně ctnostný,
ten, kdo stále myslí na ctnost, skutečně ctnostný není.
Skutečná ctnost spočívá ve vnitřním bytí,
ctnostný člověk o svých ctnostných činech nemluví.
Okázalá ctnost se projevuje neupřímným chováním,
nectnostný člověk své ctnostné činy zdůrazňuje.
Když někdo upřímně pomáhá ostatním,
jedná ctnostně bez vedlejšího úmyslu.
Když někdo jedná, aby ukázal svou ctnost,
má řadu postranních motivů.
Když někdo vyžaduje ctnostné chování,
prosazuje svou vůli i násilnými prostředky.
Když mizí Tao, objevuje se ctnost,
když se ztrácí ctnost, nastupuje etika,
když se horší etika, přichází spravedlnost,
když upadá spravedlnost, prosazují se zákony.
Zákony jsou projevem nedůvěry a zárodkem chaosu.
Naučené znalosti jsou slupkou Taa a počátkem hlouposti.
Moudrý upřednostňuje dužinu plodu, ne jeho slupku,
soustředí se na podstatu, ne na představu,
volí upřímnost a odmítá povrchnost.
39. Přirozený řád věcí
Za dávných časů, v harmonii s Taem,
obloha se vyjasnila a země zklidnila,
rostliny a živočichové začali prosperovat,
údolí se naplnila,
duchové získali nadpřirozenou moc
a vládci šli lidu příkladem.
Nebude-li Země v harmonii s Taem,
propuknou bouřky a země se bude třást,
rostliny a živočichové začnou vymírat,
údolí se vyprázdní,
duchové ztratí nadpřirozenou moc
a vládci pozbudou důvěru lidu.
Proto ctihodný nesmí zapomínat na pokoru
a ten, kdo je vysoko, musí pamatovat na ty nízko.
Moudrý vládce o sobě mluví jako o nicotném a nedokonalém.
Nechce zářit jako jadeit, ale být jako obyčejný kámen.
Je si vědom, že bez podpory lidu by se jeho říše zhroutila.
40. Bytí se rodí z nebytí
Návrat je dokončením pohybu,
vítězství je završením poddajnosti.
Existence se zrodila z prázdnoty,
vše, co existuje, vyvíjí se v cyklu.
41. Cesta ke světlu se zdá tmavá
Když se o Tau dozví rozumný člověk,
pilně se snaží žít s ním v souladu.
Když se o Tau dozví obyčejný člověk,
někdy se jím řídí, jindy ne.
Když se o Tau dozví hlupák,
nahlas se mu vysmívá.
Kdyby nebylo vysmíváno,
nebylo by Tao tím, čím je.
Jak praví staré rčení,
dosažení nejlepšího trvá nejdéle.
Kdo kráčí k Tau, jako by se vracel,
kdo očekává hladkou pěšinu, narazí na výmoly,
kdo už se vidí na konci, zjistí, že je na začátku,
kdo se domnívá, že cestu zná, sešel z ní.
Kdo je čistý, považuje se za špinavého,
kdo je ctnostný, je ve svých očích nedokonalý,
kdo je moudrý, působí nejistě,
kdo má co říci, mluví tiše.
Nejhlubší propast je bezedná,
nejširší moře je bezbřehé,
největší forma je beztvará.
Tao je skryté a nedefinovatelné,
přesto vše vyživuje a zdokonaluje.
42. Z Taa se zrodilo vše
Tao dalo vzniknout jednotné existenci.
Z jednoty se vymanily protipóly jin a jang.
Mezi nimi začala proudit energie čchi.
Ze vzájemného působení těchto tří sil
zrodilo se Nebe, Země, všechny věci a živé bytosti.
Uvnitř nesou jin, navenek se projevují jangově.
Díky proudění čchi dosahují harmonie.
Lidé nechtějí být nicotní, osamělí, ubozí,
přesto se těmito slovy moudří vládci sami označují.
Neboť poníženost vede k zisku, povýšenost vede ke ztrátě.
Opakuji jen to, co učili jiní přede mnou:
„Násilník nezemře přirozenou smrtí.“
Takový je základ mého učení.
43. Nejlepší učení je beze slov
Nejměkčí překonává nejtvrdší,
nehmotné proniká hmotným.
Moudrý zná hodnotu dosahování nekonáním,
učí beze slov a nechává vše volně plynout.
To málokdo dokáže.
44. Lpění vede k bolesti
Sláva nebo život - co je důležitější?
Majetek nebo zdraví - co je cennější?
Zisk nebo ztráta - co je děsivější?
Kdo na něčem lpí, žije ve strachu.
Čím víc hromadí, tím víc může ztratit.
Spokojený člověk není nikdy zklamán.
Ví, kdy má dost, a vyhne se mrzutostem.
Proto žije šťastně a dlouho.
45. Nezasahování přináší stabilitu
Skutečná dokonalost působí nekompletně,
přesto nepřestává být užitečná.
Skutečná plnost vypadá prázdně,
přesto se nikdy nevyčerpá.
Skutečná přímost se zdá pokřivená,
skutečná zručnost vypadá nemotorně,
skutečná moudrost působí nerozhodně.
Netrpělivost zvyšuje teplotu,
trpělivost vede k ochlazování.
Moudrý vládce proto zachovává rozvážnost.
46. Nechtěj víc
Když země žije v souladu s Taem,
i rychlí koně jen tahají vozy a hnojí pole.
Když země nežije v souladu s Taem,
i březí kobyly převáží vojáky mezi ruinami.
Největší nectností je touha,
největším neštěstím je nespokojenost s tím, co je,
největší tragédií je chtít pro sebe víc.
Kdo ví, kdy má dost, bude mít vždy dostatek.
47. Znalosti brání pochopení
Nemusíš vyjít ze dveří,
abys poznal fungování světa,
nemusíš pohlédnout z okna,
abys spatřil Tao Nebes.
Čím dále půjdeš při hledání pravdy,
tím více se jí vzdálíš.
Moudrý zachovává svůj střed.
Ví, aniž by hromadil znalosti,
rozumí, aniž by potřeboval vidět,
dosahuje, aniž by prosazoval svou vůli.
48. Vyprázdni svou mysl
Kdo touží po znalostech, každý den plní svou mysl,
kdo praktikuje Tao, každý den svou mysl čistí.
S rostoucím pochopením mizí potřeba vnějších činů.
Navzdory nekonání však nic nezůstává nedokončeno.
Moudrý vládce nechává věci jít svou cestou.
Přílišné úsilí brání dosažení cíle.
49. Veď příkladem
Moudrý vládce neprosazuje svou vůli,
chápe úhel pohledu svých poddaných.
Jedná dobře s dobrými i nedobrými,
svým ctnostným chováním šíří dobro.
Věří lidem upřímným i lhářům,
svým ctnostným chováním šíří důvěru.
Záležitosti lidu řeší opatrně a citlivě,
proto jej lidé poslouchají a pomáhají mu.
Moudrý vládce zachovává jednoduchost,
přistupuje k ostatním jako k vlastním dětem.
50. Žij pro dnešek
Život a smrt jsou neoddělitelné,
z deseti narozených lidí deset jich zemře.
Někdo v dětství, jiný v dospělosti nebo ve stáří.
Lidé se děsí smrti, protože příliš lpí na životě.
Moudrý prochází životem beze strachu,
žije v přítomnosti a vše bere tak, jak to je.
Nebojí se tygra, nosorožce ani zbraní,
nelpí na životě, smrt může přijít kdykoli.
51. Nemluv o svých zásluhách
Tao vytváří a vyživuje všechny věci.
Hmotný svět jim dává formu,
prostředí a okolnosti jim propůjčují tvar.
Všechny věci se rodí z Taa
a jsou plně zaopatřeny jeho ctností.
Proto se podřizují Tau a cení si ctnosti.
Přirozeně, dobrovolně, navždy.
Kdo pomáhá ostatním,
ale nemluví o svých zásluhách,
kdo koná, ale neprosazuje se,
kdo vede, ale nekontroluje,
jedná nanejvýš ctnostně.
52. Zůstaň doma
Tao je kořenem, matkou celého světa,
ze které se zrodilo vše.
Navždy zůstáváme jejími dětmi
a naše společná matka nás nepřestává podporovat.
Omez smyslová potěšení, drž na uzdě přání,
a tvůj život bude plný radosti.
Oddávej se smyslovým potěšením, stále o něco usiluj,
a tvůj život bude plný potíží.
Jasně vidí ten, kdo vnímá i to, co není zjevné;
skutečně silný je ten, kdo zůstává mírný.
Kdo se drží světla domova, neztratí se ve tmě,
vyhne se nebezpečím a bude dlouho žít.
53. Neodchyluj se od Taa
Ten, kdo moudře následuje Velké Tao,
bojí se pouze toho, aby nesešel z cesty.
Cesta Taa je rovná a přímá,
avšak lidé často podléhají vnějším pokušením.
Když mocní žijí v palácích,
oblékají se do přepychových šatů
a chrání své bohatství zbraněmi,
připomínají vůdce lupičů.
Parazitují na lidu, který hladoví,
a mají více, než potřebují,
zatímco pole zarůstají býlím
a sýpky jsou prázdné.
To není v souladu s Taem.
54. Rozvíjej ctnost
Dům ctnostného stavitele nespadne,
plán ctnostného plánovače přetrvá.
Budoucí generace je budou chovat v úctě.
Rozvíjej ctnost v sobě,
tvá ctnost bude opravdová
a dá příklad tvé rodině.
Rozvíjej ctnost ve své rodině,
ctnost v rodině bude hojná
a dá příklad dalším rodinám.
Rozvíjej ctnost ve vesnici,
ctnost ve vesnici bude růst
a dá příklad dalším vesnicím.
Rozvíjej ctnost v zemi,
ctnosti v zemi bude nadbytek
a dá příklad dalším zemím.
Rozvíjej ctnost ve světě
a ctnost bude všude.
Posuzuj jedince jako jedince, rodinu jako rodinu,
vesnici jako vesnici, stát jako stát, svět jako svět.
Jak posoudit svět?
Prostým pozorováním.
55. Vnitřní harmonie
Ten, kdo žije naprosto ctnostně,
podobá se čerstvě narozenému dítěti:
Nebojí se, že jej uštkne had,
bodne hmyz, napadnou šelmy nebo dravci.
Kosti má slabé, svaly měkké, ale stisk má pevný.
Nezná spojení mezi mužem a ženou,
přesto cítí vzrušení, protože je plný energie.
Může křičet celý den a neochraptí,
neboť je v dokonalé vnitřní harmonii.
Kdo dosáhl vnitřní harmonie,
jedná v souladu s Taem.
Kdo zná Tao,
dosáhl skutečné moudrosti.
Moudrý nepokouší osud
a nenechává svou mysl zatemnit vášněmi.
Nadměrný výdej energie vede k vyčerpání,
co příliš sílí, spěje k předčasnému úpadku.
Co není v souladu s Taem, brzy zanikne.
56. Přijmi své místo
Kdo ví, nemluví,
kdo mluví, neví.
Přestaň hlásat své názory,
nevěnuj pozornost rámusu,
nevytvářej si domněnky,
zjednoduš svůj život,
zanech očekávání,
přijmi své místo.
To znamená žít v souladu s Taem.
Kdo tohoto stavu dosáhne,
nerozlišuje mezi přáteli či nepřáteli,
nelze jej podplatit nebo mu vyhrožovat,
neovlivní jej chvála ani kritika.
Proto jej ostatní chovají v úctě.
57. Nevměšuj se
Zemi je třeba řídit spravedlivě,
válku je nutné vést překvapivě,
vládnout světu lze jen nezasahováním.
Jak to mohu vědět? Neboť:
Čím více vládce zakazuje, tím jsou lidé chudší,
čím více má zbraní, tím jsou lidé neklidnější,
čím více kontroluje, tím jsou lidé vychytralejší,
čím více zavádí pravidel, tím více lidé páchají zločinů.
Moudrý vládce zastává tento postoj:
Nevměšuje se, a lid žije v harmonii,
upřednostňuje klid, a lid si sám spravuje své záležitosti,
nepomáhá, a lidu se daří dobře,
nemá cíle, a přání lidu jsou prostá.
58. Zákony posilují hříšníky
Vládni shovívavě, a lidé zůstanou poctiví,
vládni přísně, a lidé se začnou chovat prohnaně.
Snaha zajistit štěstí lidu vede k nespokojenosti,
snaha uzákonit žádané chování posiluje hříšníky.
Štěstí vyrůstá z neštěstí, neštěstí se skrývá ve štěstí,
co dříve vyhovovalo, vyhovovat přestane,
co dříve bylo správné, stane se nesprávným,
a lidé dlouho zůstanou ve zmatcích.
Moudrý vládce jde příkladem, ale neočekává, že bude následován,
má prostředky k prosazení své vůle, ale nevyužívá jich,
ukazuje cestu, ale nepředvádí lidu svou moc,
ví, že na vše se dá dívat z různých úhlů pohledu.
59. Plánuj jako rolník
Řídit zemi a sloužit Nebi je třeba hospodárně.
Tak jako rolník, který začíná s přípravou půdy včas,
musí vládce předem rozvíjet svou ctnost
a získávat schopnosti pro spravování záležitostí ostatních.
Vládce, který soustavně kultivuje svou ctnost, přetrvá dlouho.
Nic pro něj není nemožné a překoná všechny potíže,
neboť má hluboké kořeny v Tau a širokou podporu lidu.
Jeho říše je klidná a předvídatelná.
60. Nedočkavost škodí
Velkou zemi je třeba řídit,
jako když se vaří malé rybky.
Dobrý kuchař míchá jemně,
nadměrné zásahy kazí výsledek.
Pokud je země spravována v souladu s Taem,
démoni neprojevují svou čarovnou moc.
Ne, že by neměli žádnou sílu,
ale nenajdou cestu, aby škodili lidem.
Zlí duchové zůstávají v klidu,
protože moudrý vládce lid neruší.
Když nikdo nikomu neškodí,
ctnost všech roste a země vzkvétá.
61. Poniž se a získáš
Mocná země, která sama sebe udržuje níže,
je jako nížina, v níž se slévají všechny řeky.
Jako samička, která přemáhá samce pokorou,
a svou přístupností získává podporu a výhody.
Pokud se velká země podřídí,
může vést malou zemi.
Pokud se malá země podřídí,
získá pomoc velké země.
Obě strany získají to, co chtějí:
Velká země potřebuje hodně obyvatel,
malá země touží zapojit se do aktivit velké země.
Aby však obě země prosperovaly,
musí velká země udržovat svou nižší pozici.
62. Tao je nejvzácnější poklad
Všechny bytosti směřují k Tau.
Pro ctnostné je pokladem,
pro zbloudilé útočištěm.
Hezká slova přináší oblibu,
dobré skutky přináší respekt,
Tao se ale koupit nedá.
I kdybych byl vládcem, nebo jedním ze tří správců země,
měl služebnictvo, jadeit a čistokrevné koně,
nevyrovnalo by se to klidnému životu v souladu s Taem.
Proč dávní mudrcové chovali Tao v úctě?
Tao nikoho nezatracuje.
Kdo najde Tao, nebude již více zatížen svými hříchy.
Proto je Tao nejcennější na světě.
63. Předcházej problémům
Při práci dělej i to, co tě nebaví,
nenech se odradit velikostí úkolu.
I nepříjemný problém se dá zvládnout,
pokud na něm člověk soustavně pracuje.
Moudrý se věnuje malým věcem,
díky tomu dosahuje velkých.
Nehledí na vlastní nepohodlí,
proto je pro něj vše snadné.
Kdo lehkomyslně slibuje,
nakonec ztratí důvěru všech.
Moudrý od úplného začátku počítá s potížemi,
díky tomu se jich vyvaruje.
64. Velké začíná jako malé
Klidné se snadno ovládá,
nejasné se snadno tvaruje,
křehké se snadno rozbije,
sypké se snadno rozpráší,
potížím v zárodku se snadno předejde.
Mohutný strom vyrostl z malého proutku,
devítipatrová věž kdysi byla hromadou hlíny,
cesta tisíce mil začíná prvním krokem.
Kdo se vměšuje, zkazí to,
kdo chce ovládat, ztratí to.
Moudrý nezasahuje, proto nic neničí,
na ničem nelpí, a tak nemá co ztratit.
Lidé často něco pokazí těsně před dokončením,
věnuj proto stejnou pozornost dokončení jako začátku.
Moudrý touží po ničem netoužit,
nehromadí obtížně dosažitelné věci,
nelpí na svých názorech.
Tím, že lidem připomíná, jací dříve byli,
aniž by prosazoval svou vůli,
vede je k nalezení své přirozenosti.
65. Nepoučuj
Dávní mudrcové, kteří znali Tao, nesnažili se lid vzdělávat.
Chtěli, aby lidé zůstali přirození a prostí.
Pokud si lid myslí, že ví věci lépe, je těžké mu vládnout.
Když lid není zatížen vědomostmi, nejsou v zemi rozbroje.
Ten, kdo se snaží lid poučovat, zemi škodí,
kdo lid vede k přirozenosti, je pro zemi požehnáním.
Vládce, který si je vědom rozdílu mezi chytrostí a selským rozumem,
zvolí správnou formu vlády a udržuje v zemi nejvyšší ctnost.
Přestože se zdá být nejvyšší ctnost nelogická,
je hluboká a vede k dokonalé harmonii.
66. Služ, abys vládl
Oceán přitahuje řeky a vodní toky, neboť je pod nimi.
Proto vládne údolím a vše do něj proudí.
Ten, kdo chce lidem vládnout, musí sám sebe stavět níže,
kdo chce vést druhé, musí jim pokorně sloužit.
Takto se lidé nebudou cítit vládcem utiskováni,
budou jej chválit a půjdou za ním bez reptání.
Když se vládce nad nikým nepovyšuje,
nikdo se nesnaží jej převýšit.
67. Tři poklady
Lidé říkají, že mé učení o Tau je nesmyslné,
že je v porovnání s jinými filosofiemi nekompletní.
To právě dokazuje jeho velikost.
Kdyby mé učení dávalo lidem smysl a připomínalo jiné nauky,
nikdo by o Tau už dnes nevěděl.
Tři vlastnosti považuji za vzácné poklady:
Skromnost, soucit a neusilování o moc.
Skromný člověk si může dovolit být štědrý,
soucit mu dodává odvahu,
ale druhé může vést, jen pokud nebude toužit po moci.
Kdo je štědrý bez skromnosti,
kdo je odvážný bez soucitu,
kdo chce vést a přitom usiluje o moc,
přivolává na sebe problémy.
Soucit vede k vítězství v bitvě a k síle při obraně.
Soucitné lidi chrání samo Nebe.
68. Nesoutěž
Statečný voják netouží po boji,
dobrý bojovník nepropadá zuřivosti,
šlechetný vítěz se vyhýbá střetu s nepřítelem,
moudrý vládce sám sebe staví pod ostatní.
Toto je ctnost nesoutěžení,
vedení druhých bez nařizování.
Od nepaměti moudří o tento stav usilovali,
neboť je v souladu se samotným Nebem.
69. Projevuj soucit
Moudří vojevůdci se chovají jako hosté;
raději se stáhnou, než by silou pronikali dál.
Toto je postup bez pohybu vpřed,
použití zbraní bez jejich řinčení,
poražení nepřítele bez nepřátelství,
velení armádě bez vojáků.
Největším nebezpečím je považovat se za neporazitelného,
podceňováním protivníka ohrožujeme to nejcennější.
Stojí-li proti sobě dvě rovnocenné armády,
vyhraje ta, která je z nich soucitnější.
70. Nauč se základům
Mé učení je snadné pochopit a řídit se jím,
většina lidí mu však nerozumí a nezavádí jej ve svém životě.
Vše, co říkám, má svůj vnitřní smysl,
vše, co dělám, vychází z pevných principů.
Když lidé nerozumí základům,
nemohou chápat ani mne.
Málo je těch, kdo rozumí mým slovům,
právě proto je učení o Tau a ctnosti tak vzácné.
Zůstávám nepoznán, jsem jako tulák,
který pod hrubým šatem nosí jadeit.
71. Odhal svou nevědomost
Kdo ví, že neví, rozvíjí se,
kdo neví, že neví, stagnuje.
Nedokonalosti se zbavíme, jen když si ji přiznáme.
Moudrý zná své nedostatky a pracuje na nich,
proto nikdy nestagnuje.
72. Nepředváděj svou moc
Když se lidé bojí moci,
předznamenává to katastrofu.
Nevměšuj se do jejich domovů,
nečiň jejich život těžším.
Nebudeš-li zasahovat do životů poddaných,
nebudou proti tobě rebelovat.
Moudrý vládce nepředvádí svou moc,
nevyžaduje od ostatních pocty.
Cení si toho, co je uvnitř,
ne toho, co je venku.
73. Tao vítězí bez boje
Zbrklí a nerozvážní zemřou předčasně,
opatrní a rozvážní zůstanou naživu.
Který z těchto dvou výsledků je žádoucí?
Ani moudrý nezná záměry Nebes,
proto nechává věcem volný průběh.
Tao vítězí bez soupeření
a promlouvá beze slov.
Přichází bez zavolání,
vládne, aniž by se prosazovalo.
Síť Taa prostupuje celým vesmírem.
A přestože jsou oka této sítě volná,
nic z nich neunikne.
74. Krutost je dvousečná zbraň
Dokud se lidé bojí smrti
a nechtějí být potrestáni,
nikdo se neodvažuje porušit zákony.
Když ale lidé propadají zoufalství
a je jim jedno, zda zemřou,
nemá smysl je více utiskovat
nebo trestat neposlušnost smrtí.
Ten, kdo chce rozsévat smrt,
sám může snadno zemřít.
Pouze Nebesa mohou vzít život.
Kdo by se odvážil jednat jejich jménem?
Pokud chce někdo zastoupit mistra tesaře,
těžko unikne poranění!
75. Útisk vede k odporu
Jsou-li daně vysoké, lidé trpí nouzí,
jsou-li zákony přísné, lidé rebelují.
Když vidí, že vládce žije rozmařile,
přestává lidem záležet na životě.
Moudrý vládce jedná v zájmu lidí;
důvěřuje jim a nechává je v klidu.
76. Co je poddajné, přežívá
Lidé se rodí slabí,
když umírají, jsou tuzí.
Tak je tomu se vším, co žije:
Živé rostliny jsou šťavnaté a hladké,
když umírají, jsou suché a scvrklé.
Slabí přežívají, silní směřují ke smrti.
Tak jako neohebný strom padne v bouři,
zmizí i vojsko, které tíží jeho vlastní velikost.
Tvrdé a nepružné bude rozbito,
jemné a pružné přetrvá.
77. Tao nastoluje rovnováhu
Tao bez ustání nastoluje rovnováhu:
Co je nahoře, klesá dolů,
co je dole, stoupá vzhůru,
čeho je hodně, bude zredukováno,
čeho je málo, bude rozmnoženo,
nadbytek se přelévá tam, kde je potřeba.
Lidé se chovají jinak:
Když mají hodně, chtějí ještě více
a berou i těm, kdo jsou v nouzi.
Kdo je pak ochoten dělit se s ostatními?
Pouze ten, kdo žije v souladu s Taem,
pomáhá ostatním, aniž by očekával vděčnost.
Dosahuje cílů, a přitom nelpí na výsledcích své práce,
netouží, aby ostatní věděli o jeho zásluhách.
78. Převezmi utrpení ostatních
Voda je na světě nejměkčí a nejslabší,
přesto jí nic pevného a silného neodolá.
To dokazuje, že je voda nejmocnější.
Slabé poráží silné, měkké narušuje tvrdé.
Všichni to ví, ale málokdo využívá.
Už staří mudrcové učili:
Pouze ten, kdo se před ostatními poníží,
je hoden stát se jejich vůdcem.
Pouze ten, kdo na svých bedrech nese neštěstí lidu,
může zemi vládnout.
Jakkoli absurdně tato slova zní.
79. Plň své povinnosti
Dojde-li k velkému sporu,
zášť přetrvává i po jeho urovnání.
K čemu je to dobré?
Moudrý dodržuje svou část dohody
a neočekává plnění druhé strany.
Ctnostný člověk se dělí s ostatními,
nectnostný vyžaduje, aby se s ním ostatní dělili.
Přestože Tao Nebes nikomu nestraní,
jeho zákonitosti jsou prospěšné těm ctnostným.
80. Ideální stát
V malé zemi s malým počtem obyvatel
lidé sami spravují své záležitosti.
Nepoužívají své lodě, vozy ani zbraně,
netouží po snadnějším životě,
mají rádi věci takové, jaké jsou.
Ctí zvyklosti dávných předků:
Jí prosté jídlo, nosí hrubý šat,
bydlí ve skromných domech.
Chtějí-li si něco zapamatovat,
uvážou jen na provázku uzel.
Nevydávají se na daleké cesty,
jsou spokojení tam, kde se narodili.
A přestože je sousední země tak blízko,
že lidé slyší kokrhání kohoutů a štěkot psů,
až do smrti nezatouží ji navštívit.
81. Žij v souladu s Taem
Upřímná slova nejsou krásná,
krásná slova nejsou upřímná.
Ctnostný člověk se nehádá o své pravdě,
ti, kteří se hádají o své pravdě, nejsou ctnostní.
Moudrý člověk se nechlubí svými vědomostmi,
ti, kteří se chlubí svými vědomostmi, nejsou moudří.
Ten, kdo žije v souladu s Taem,
nezadržuje nic pouze pro sebe.
Čím více dává ostatním, tím je sám bohatší,
čím více žije pro ostatní, tím je jeho vlastní život plnější.
Stejně jako je Tao užitečné všem a nikomu neškodí,
vede ctnostný člověk ostatní, aniž by se prosazoval.