Tao te ting ve všech překladech do češtiny

Karel Kapek, 2017


Kapek vycházel především z anglické práce Stephena Mitchella z roku 1988. Dále jej inspirovaly české překlady Berty Krebsové, Václava Cílka, Viktora Horáka a Jiřího Navrátila.

Zdroj: kapek.blog.idnes.cz - publikováno se svolením, původní blog byl však mezitím administrátory zrušen kvůli nejasnostem ohledně totožnosti autora.


1.

Tao, jež lze vyslovit,
není Tao ve své podstatě
Jméno, jež lze pojmenovat,
není věčné Jméno

Nepojmenovatelné je plně skutečné
Přiřazení názvu je počátek
všech jednotlivostí

Zproštěn touhy, zjeví se ti tajemství
Lapen žádostmi, vídáš jen odlesky

Avšak tajemství i odlesky
jsou stejného původu
Jejich zdrojem je Hlubina

Hlubina hlubin
Brána veškerého poznání
 
2.

Když lidé něco vnímají jako krásné,
jiné věci se stanou ošklivými
Když lidé něco vnímají jako dobré,
jiné skutky se stanou špatnými

Bytí a nebytí se tvoří navzájem
Těžké a snadné se vzájemně podporuje
Dlouhé a krátké se vzájemně definuje
Vysoké a nízké na sobě závisí
Před a záhy se vzájemně následuje

Proto Moudrý
jedná, aniž by cokoliv činil
a učí bez jediného slova
Co se objeví, přijme
Co mizí, nechá jít
Disponuje, ale nevlastní
Koná, ale neočekává
Když je hotovo, zapomene
Proto trvá navždy

3.

Přeceníš-li elity,
lid ztratí svou sílu
Nadhodnotíš-li vlastnictví
lidé začnou krást

Moudrý vede tím,
že vyprazdňuje mysl lidí
a naplňuje jejich podstatu,
že oslabuje jejich ctižádost
a posiluje jejich odhodlání
Pomáhá jim ztratit vše,
co znali, vše, po čem toužili
a rozsévá zmatek v těch,
kteří si mysleli, že ví

Cvič nic-nedělání
a věci se samy uspořádají

4.

Tao je jako studna:
používaná, ale nikdy opotřebená
Je jako věčná prázdnota:
naplněná nekonečnem možností

Je skryté, ale stále přítomné
Nevím, odkud se vzalo
Je starší než Bůh

5.

Tao ničemu nestraní;
dává vzniknout dobrému i zlému
Moudrý nikomu nestraní;
vítá svaté i hříšníky

Prostor mezi Nebem a Zemí
je jako kovářský měch:
prázdný, ale s nezměrnou kapacitou
čím víc ho používáš, tím víc vykoná

Leč přemíra vyčerpává
Drž se střední cesty

6.

Duch Hlubiny neumírá,
nazýváme jej Tajemná Matka

Je kořenem Nebe i Země

Bez přestání vytváří světy,
takže za nimi není téměř vidět

7.

Tao je bezmezné a věčné
Proč věčné?
Nikdy se nenarodilo,
a tak nemůže zemřít
Proč bezmezné?
Netouží po sobě samém,
a tak je přítomno ve všem

Moudrý zůstává v pozadí,
a proto je napřed
Má odstup od všeho bytí,
a tak je s ním v jednotě
Protože na sobě neulpívá,
je úplný

8.

Nejvyšší dobro je jako voda:
prospívá všemu a s nikým není ve sváru
Proudí i do nejnižších míst, kterými jiní opovrhují
Tím velmi připomíná Tao

V bytí, zůstaň při zemi
V myšlení, drž se jednoduchého
V konfliktu, buď čestný a velkorysý
Ve správě, nesnaž se ovládat
V práci, dělej, co tě baví
V rodinném životě, buď zcela přítomný

Jsi-li v souladu sám se sebou,
neporovnáváš-li a nesoupeříš,
každý tě bude respektovat

9.

Naplň šálek až po okraj
a přeteče
Nepřestávej brousit nůž
a ztupíš ho
Hoň se za penězi a jistotou
a nikdy v klidu nespočineš
Dej na souhlas ostatních
a budeš jejich otrokem

Splň svůj úkol, pak se vzdal
Taková je cesta pokoje

10.

Lze, aby tvá mysl neodbíhala
a zůstala věrná původní jednotě?
Lze, aby tvé tělo bylo
poddajné jako právě zrozené?
Lze, aby tvůj vnitřní zrak
neviděl nic než světlo?

Lze milovat lidi a vést je
bez prosazování vlastní vůle?
Lze rozhodovat nejdůležitější otázky
pouhým ponecháním samospádu?
Lze se vzdát vědomostí
a tím pochopit vše?

Dát život, živit jej
Mít ale nevlastnit
Jednat ale neočekávat
Vést ale neovládat
Taková je nejvyšší ctnost

11.

Spojujeme loukotě kola,
ale až prázdno uprostřed
umožňuje vozu jet

Hněteme z jílu hrnek,
ale jen prázdno uvnitř
umožňuje něco nabrat

Sbíjíme ze dřeva dům,
ale právě vnitřní prostor
ho činí obyvatelným

Pracujeme s tím, co je
Ale smysl tkví v tom, co není

12.

Změť barev oslepuje
Změť zvuků ohlušuje
Změť chutí otupuje jazyk
Změť vzruchů oslabuje mysl
Změť žádostí uzavírá srdce

Moudrý smysly obhlíží svět,
ale důvěřuje vnitřnímu zraku
Má srdce otevřené jako nebe

13.

Úspěch je stejně nebezpečný jako selhání
Naděje je stejně dutá jako strach

Co to znamená?
Kdykoliv stoupáš nebo slézáš po žebříku,
tvá pozice je vrtkavá
Když stojíš oběma nohama na zemi,
snadno udržíš rovnováhu

Co to znamená?
Naděje i strach jsou fantomové,
kteří povstávají z přemýšlení o sobě
Když nevidíme sebe jako já,
co zbyde ze strachu?

Dívej se na svět jako na já
Důvěřuj tomu, jak věci jsou
Miluj svět jako své já
a budeš moct pečovat o vše

14.

Zadívej se – neuvidíš to
Nastraž uši – neuslyšíš to
Vymršti se – nechytíš to

Nahoře to není jasné
Dole to není tmavé
Nedělitelné, nepojmenovatelné
se vrací do hájemství ničeho
Forma obsahující všechny tvary,
obraz bez podoby,
jemný, bez koncepce

Jdi mu vstříc - nenajdeš začátek
Jdi za ním – nenajdeš konec
Nemůžeš ho poznat, ale můžeš jím být,
v souladu se svým vlastním životem
Jen si uvědom, odkud pocházíš
To je pramen moudrosti

15.

Jací byli mudrci dávnověku?
Podstatu jejich moudrosti nelze vyslovit;
zkusme alespoň popsat jejich chování

Opatrní, jako člověk překračující zamrzlou řeku
Ostražití, jako válečník na území nepřítele
Zdvořilí, jako host na návštěvě
Nevyzpytatelní, jako tající led
Strozí, jako špalek dřeva
Otevření, jako širé údolí
Průzrační, jako sklenice vody

Máš dost trpělivosti čekat,
až se kal usadí a voda zprůzrační?
Dokážeš zůstat nehybný,
dokud čin nepovstane sám od sebe?

Moudrý nehledá dovršení
Neusiluje, neočekává
Dovršená je až smrt

16.

Oprostit se od myšlenek
Uklidnit své srdce
Pozorovat ruch bytí,
jež jde zpět k počátku

Každá bytost ve vesmíru
se navrací ke společnému zdroji
Tím zdrojem je vyrovnanost

Neuvědomuješ-li si to,
klopýtáš ve zmatku a slzách
Dojde-li ti, odkud jsi vzešel
přirozeně se staneš tolerantní,
šlechetný a laskavý
Ponořený v zázraku Tao,
se porovnáš se vším, co život přinese,
a až přijde smrt, budeš připraven

17.

Vládne-li Moudrý,
lidé si stěží uvědomují, že vůbec existuje
Druhý nejlepší vládce je milován
Pak následuje ten, kterého se lidé bojí
A nejhorší je ten, kterým pohrdají

Nevěříš-li lidem,
činíš je nedůvěry-hodnými

Moudrý šetří slovy, jedná
Když je hotovo,
lidé vyhrknou: „Úžasné,
zvládli jsme to úplně sami!“

18.

Když je Tao pozapomenuto,
objeví se pobožnost a rituály
Když uvadá přirozená citlivost,
chytráctví a znalosti ji zastoupí
Když v rodině schází láska,
přichází falešná úcta
Když se země zmítá v chaosu,
rodí se patriotismus

19.

Nevzývej svátosti a učenost,
a lidé budou mnohem šťastnější
Nehledej moralitu a spravedlnost,
a lidé budou činit dobro
Neusiluj o pokrok a zisk,
a nebudou žádní zloději   

Názvy zůstávají jen na povrchu
Proto jdi příkladem
a nech věci dít se

20.

Odlož učenost, a trable zmizí
Jaký je rozdíl mezi ano a ne?
Jaký je rozdíl mezi vítězstvím a prohrou?
Musíš si vážit toho, čeho si cení ostatní,
vyhýbat se tomu, čemu ostatní?
Jak směšné!

Ostatní jsou natěšení,
jakoby šli v májovém průvodu
Já jsem neúčastný,
jako dítě předtím, než se naučí smát

Ostatní mají vše, co potřebují
Já nic nevlastním
Toulám se z místa na místo
jako člověk bez domova
Jsem jako pomatenec,
s myslí stejně prázdnou

Ostatní jsou jasní
Já jsem temný
Ostatní jsou čilí
Já jsem netečný
Ostatní znají svůj úkol
Já nevím

Zmítán jako vlny oceánem,
hnán bezcílně jako vítr

Jsem jiný než ostatní
Kojí mě sama Velká Matka

21.

Mysl Moudrého je
vždy v souladu s Tao;
to jí dodává zářivosti

Tao je nezachytitelné
Jak s ním může být mysl v souladu?
Nepoutá se k myšlenkám

Tao je temné a neurčité
Jak může činit mysl zářivou?
Stačí jej nechat

Vždyť dřív než prostor a čas
bylo Tao
Mimo pojmy „je“ a „není“
Jak vím, že tohle je pravda?
Dívám se do svého nitra

22.

Chceš-li být celistvým,
dovol si jednotlivosti
Chceš-li být rovným,
dovol si pokřivení
Chceš-li být úplným,
dovol si prázdnotu
Chceš-li se znovuzrodit,
musíš nejdříve zemřít
Chceš-li být obdarován vším,
všeho se vzdej

Moudrý, v jednotě s Tao,
dává příklad všem lidem
Protože se nevystavuje na odiv,
mohou vidět jeho světlo
Protože nemá co by dokazoval,
mohou věřit jeho slovům
Protože nelpí na tom kým je,
mohou se v něm poznat
Protože nesleduje žádný cíl,
bez výjimky uspěje

Chceš-li být obdarován vším,
všeho se vzdej
To není jen prázdná fráze
Pouze v jednotě s Tao
lze být sám sebou

23.

Vyjádři se úplně,
pak zmlkni
Jako síly přírody:
když fouká, není nic než vítr;
když prší, není nic než déšť;
když přejdou mraky, vysvitne slunce

Otevřeš-li se Tao,
ty a Tao jste jedno
a ty jím můžeš plně být
Otevřeš-li se ctnosti
ty a ctnost jste jedno
a ty ji můžeš plně využít
Otevřeš-li se ztrátě
ty a ztráta jste jedno
a ty ji můžeš plně přijmout

Otevři se Tao,
pak důvěřuj přírodním instinktům;
a věci se samy uspořádají

24.

Ten, který stojí na špičkách,
postrádá rovnováhu
Ten, který pospíchá kupředu,
nedojde daleko
Ten, který se snaží zazářit,
zaclání svému světlu
Ten, který mluví o sobě
ve skutečnosti neví, kým je
Ten, který ovládá ostatní,
nemá moc nad sebou
Ten, který žije pouze prací,
nevytvoří nic, co přetrvá

Chceš-li být v souladu s Tao,
splň svůj úkol, pak se vzdal

25.

Existovalo něco beztvarého a dokonalého
předtím, než se zrodil prostor a čas
Vyrovnané. Bezobsažné
Jednotné. Neměnné
Nekonečné. Věčně přítomné
Dalo to vzniknout vesmíru
Kvůli nedostatku slov
tomu říkám Tao

Protéká to celičkým bytím,
dovnitř a ven, a zpátky
ke zdroji všeho

Tao je důležité
Vesmír je důležitý
Země je důležitá
Lidstvo je důležité
To jsou čtyři velké síly

Lidstvo následuje zemi
Země následuje vesmír
Vesmír následuje Tao
Tao je samo sebou

26.

Světlo má hluboké kořeny
Mohutnost je zdrojem pohybu

Proto Moudrý putuje celý den,
aniž by opustil dům
Navzdory malebným výhledům
zůstává nezúčastněným v sobě

Cožpak by měl vládce kraje
těkat sem a tam jako vážka?
Necháš-li sebou pohazovat,
zpřetrháš své kořeny
Ovládne-li tě neposednost,
mohutnost se vytratí

27.

Dobrý poutník nemá předem daný plán
a netrvá na tom, aby došel
Dobrý umělec nechá svou intuici,
aby ho vedla, kam se jí zachce
Dobrý vědec se osvobodil od teorií
a má mysl otevřenou tomu, co je

Proto je Moudrý k dispozici všem
a nikoho neodmítá
Je připraven využít všech situací
a ničím neplýtvá
Tomu se říká „ztělesnění světla“

Není snad dobrý člověk jen učitelem toho špatného?
Není snad špatný člověk jen látkou toho dobrého?
Jestli tohle nepochopíš, nenajdeš cestu,
jakkoliv inteligentní jsi
To je velké tajemství

28.

Poznej mužský princip,
ale drž se ženského:
chovej svět v náručí
Přijmeš-li ho,
Tao tě nikdy neopustí
a sám budeš jako malé dítě

Poznej světlé stránky,
ale podrž si i ty temné:
buď vzorem pro ostatní
Podaří-li se ti to,
Tao tě nikdy neopustí
a ty se vrátíš k nevinnosti

Poznej osobní,
ale drž se neosobního:
sleduj věci tak, jak jsou
Dokážeš-li to,
Tao tě nikdy neopustí
a ty najdeš původní jednotu

Svět povstává z jednoduchosti,
jako nádobí z kusu dřeva
Moudrý zná nádobí,
ale drží se původní látky
Proto může vytvářet vše

29.

Chceš zlepšovat svět?
Nemyslím, že je to možné

Svět je božský
Nemůže být vylepšen
Montuješ-li se do něj, poškodíš ho
Bereš-li ho jako věc, ztratíš ho

Někdy je:
čas na to, být napřed,
čas na to, být pozadu;
čas na to, být v pohybu,
čas na to, být v klidu;
čas na to, být čilý,
čas na to, být vyčerpaný;
čas na to, být v bezpečí,
čas na to, dát se v šanc

Moudrý vnímá věci, jak jsou,
aniž by se je snažil ovládat
Nechává je jít vlastní cestou

30.

Spoléhá-li vládce na Tao,
nevynucuje nic silou
a nepoužívá zbraně
Každá síla má totiž protiváhu
Násilí, i dobře míněné,
se vždy obrátí zpět

Moudrý splní svůj úkol,
a pak se vzdálí
Chápe, že vesmír
je navždy mimo jeho kontrolu
a že snaha ovládat
se neslučuje s tokem Tao
Protože věří sám sobě,
nemusí přesvědčovat druhé
Protože si sám sebe váží,
nehledá potvrzení u druhých
Protože se přijímá,
celý svět ho přijme

31.

Zbraně jsou nástroje zkázy;
každý rozumný je zavrhuje

Zbraně jsou nástroje strachu;
rozumný člověk se jich střeží
až na případy krajní nouze
a, je-li donucen, použije jich
jen v nejmenší možné míře
Ctí mír jako nejvyšší hodnotu
Je-li mír porušen,
jak by mohl spočinout v klidu?
Jeho nepřátelé nejsou démoni,
nýbrž lidé jako on sám
Nepřeje si jejich újmu
Neraduje se z vítězství
Kdo by se radoval z vraždění?

Do bitvy přichází zasmušile,
se slzami v očích
za ty, kdo zemřou

32.

Tao nemůžeš zachytit
Je menší než atomy,
ač obsahuje nespočet galaxií

Kdyby mocní tohoto světa
dokázali splynout s jeho proudem,
vše by bylo v harmonii
Lidé by žili smírně,
zákony vtištěné v srdcích

Užíváš-li názvy a formy,
věz, že jsou jen dočasné
Ctíš-li veřejné instituce,
nezapomeň, kde končí jejich funkce
Pochopením toho, kde zastavit,
se vyhneš většině nebezpečí

Všechno končí v Tao
jako se řeky vlévají do moří

33.

Kdo zná druhé, je chytrý;
kdo zná sebe, je moudrý
Kdo přemáhá druhé, je silný;
kdo přemáhá sebe, je mocný

Nechceš-li víc,
jsi teprve skutečně bohatý
Obejmeš-li smrt celým svým srdcem,
nedojdeš zapomnění

34.

Tao proudí všude
Dává vzniknout hmotě,
ale nevytváří ji
Jen se nechá použít,
nedělá si žádné nároky
Tak živí bezpočet světů,
aniž by na nich lpělo
Protože je všudypřítomné,
ukryto v jednotlivých srdcích,
může být nazýváno pokorou
Protože v něm vše končí,
a ono jediné přetrvává,
může být nazýváno velkým
Není si vědomo své velikosti,
a tak je skutečně mocné

35.

Ten, kdo je souladu s Tao,
se může vydat kamkoliv bez obav
Vnímá všeobjímající harmonii
i uprostřed katastrofy,
jelikož nese mír ve svém srdci

Hudba nebo vůně dobrého jídla
mohou přimět lidi zastavit a vychutnávat
Ale slova ozřejmující Tao
se zdají monotónní a mdlá
Hledáš-li ho, není vidět
Zaposloucháš-li se, není slyšet
Užíváš-li ho, je nevyčerpatelné

36.

Chceš-li něco pomenšit,
nejprve tomu dovol růst
Chceš-li se něčeho zbavit,
nejprve dovol, ať se tomu daří
Chceš-li si něco vzít,
nejprve se musíš umět dát
Tolik jemné vnímání
způsobu, který věci jsou

Měkké předčí tvrdé
Pomalé předčí rychlé

Jako ryba v hlubině:
ať je tvé konání tajemstvím
Lidem ukaž jen výsledek

37.

Tao nikdy nic netvoří,
a přesto jím všechno vzniká

Kdyby jím mocní
dokázali vládnout,
celý svět by se proměnil
ve svůj přirozený rytmus
Lidé by naplnili
své prosté, každodenní životy
v harmonii, a bez žádostí

Není-li žádostí,
-- je klid
 
38.

Moudrý neusiluje o moc,
proto je skutečně mocný
Průměrný se jí dožaduje,
proto nemá nikdy dost

Moudrý nic nedělá,
přesto nenechá nic nedokončené
Průměrný se stále něčím zabývá,
přesto mu stále něco chybí

Dobrotivý činí,
avšak všechno nepostihne
Spravedlivý činí,
avšak nepostihne téměř nic
Ctnostný činí,
a když nikdo neodpovídá,
vyhrne si rukávy, a použije sílu

Vytratí-li se Tao, dobrota zbývá
Vytratí-li se dobrota, spravedlnost zbývá
Vytratí-li se spravedlnost, rituál zbývá
Rituál je hlušinou víry,
a začátkem chaosu

Moudrý se zaobírá
semínkem, ne hlušinou
Přemáhá svou vůli
Tkví ve skutečnosti,
a nechává iluze plynout

39.

V harmonii s Tao
je obloha čistá a přívětivá,
země silná a hojná,
všechny bytosti prospívají
v rovnováze samy se sebou,
znovu a znovu se opakujíc,
pokaždé znovu obnoveny

Nerespektujeme-li Tao,
prach zašpiní oblohu,
země je zpustošená,
rovnováha vrávorá,
a tvorové vymírají

Moudrý soucítí s jednotlivými částmi,
ale neztrácí ze zřetele celek
Bez ustání se cvičí v pokoře
Netouží zářit jako leštěný diamant
Nechává Tao, aby ho tvarovalo,
nahrubo a obyčejně,
jako kámen

40.

Tao se vrací k počátku
cestou poddajnosti
Tak jako bytí samotné
spočívá v tom, co není

Skončí-li hovor, nastane ticho,
ale ticho není protikladem řeči

41.

Když se Moudrý doslechne o Tao,
okamžitě s ním souzní
Když se průměrný doslechne o Tao,
způle věří, z druhé půle pochybuje
Když se o Tao doslechne hlupák,
řehtá se na celé kolo
Kdyby se nesmál,
nebylo by to Tao

Proto úsloví praví:
cesta světla se zdá temná,
cesta vpřed připomíná návrat,
přímá cesta vypadá delší,
opravdová síla je zdánlivě slabá,
skutečná čistota vypadá zašlá,
mohutnost se zdá proměnlivá,
ryzí jednoznačnost je tajemná,
nejlepší umění vypadá nahodilé,
velká láska připomíná lhostejnost,
pravá moudrost zní dětsky

Cožpak to, co zůstává skryté,
ačkoliv vše živí a dovršuje,
není Tao?

42.

Tao dalo vzniknout jednotě
Jednota podnítila dualitu
Z duality se zrodila trojice
Tři jsou základem všechno bytí

Každá bytost má v týle temnotu,
a v náruči objímá světlo
Proudící životodárný dech
pak obě uvádí v soulad

Obyčejní lidé nenávidí samotu,
Moudrý se jí však nestraní,
ví, že skrze ni a trojici bytí
se navrací k Tao

43.

Co je měkké,
nedá se rozbít
Co nemá žádný rozměr,
projde každým otvorem
V neodporování je síla

Učit bez jediného slova,
prospívat bez zasahování:
to málokdo svede

44.

Sláva nebo tvé nitro - co je důležitější?
Peníze nebo štěstí - co je cennější?
Úspěch nebo selhání - co je nebezpečnější?

Závisí-li tvé naplnění na ostatních,
těžko se mu přiblížíš
Závisí-li tvé štěstí na penězích,
těžko budeš spokojený

Spokoj se s tím, co máš;
važ si věcí tak, jak jsou
Nebude-li ti nic scházet,
celý svět ti bude patřit

45.

Ryzí dokonalost se zdá chybná,
avšak je dokonale sama sebou
Ryzí úplnost se zdá prázdná,
avšak je úplně přítomná

Ryzí přímost vypadá pokřiveně
Ryzí moudrost vypadá bláznivě
Ryzí umění vypadá nahodile

Teplo činnosti přemáhá chlad,
a klid přemáhá žár

Jen čiré a klidné může být mírou světa

46.

Vládne-li v zemi Tao,
i statní koně táhnou pluh
Jde-li země proti Tao,
i chromí koně nesou zbroj

Není větší iluze než strach,
větší chyby než příprava na válku,
většího neštěstí než mít nepřátele

Každý, kdo prohlédne strach,
bude navždy v bezpečí

47.

Aniž bys otevřel dveře,
můžeš otevřít své srdce
Aniž bys vyhlédl z okna,
můžeš postřehnout Tao

Čím dále při hledání pravdy jdeš,
tím víc se jí vzdaluješ

Proto Moudrý:
poznává, aniž někam kráčí,
rozlišuje, aniž na něco hledí,
dovršuje, aniž cokoliv koná

48.

Na cestě ke vzdělání
je každý den něco přibráno
Na cestě k Tao
je každý den něco odhozeno
Ubíráš-li, krok za krokem
dospěješ k nezasahování
Nezasahuješ-li,
nic nezůstane nedokončené

Nechat věci dít se
Neznásilňovat je
To je mistrovství


49.

Moudrý nepřeceňuje svůj úsudek
Pracuje s myslí lidí
 
Chová se dobře k dobrým
Chová se dobře ke špatným
V tom tkví dobro
 
Důvěřuje těm, kteří zasluhují důvěru
Důvěřuje těm, kteří nejsou důvěry hodni
V tom tkví důvěra
 
Moudrá mysl je jako vesmír
Lidé jí nerozumí
Dívají se vzhůru a trnou
– jako rodiče na své děti
 
 
50.
Moudrý se dává
čemukoliv, co přijde
Ví, že dříve či později zemře,
a tak nemá, na čem by lpěl:
žádné iluze mysli,
žádné napětí ve svalech
 
Kdo umí nakládat se životem:
procházeje krajinou -
nenarazí na medvěda ani tygra;
prodírajíc se bitvou -
nestřetne se s mečem ani kopím
Zvířata nemají, kam by zasekla dráp
Zbraně nemají, kam by zasadily ránu
 
Jak je to možné?
Kdo umí nakládat se životem,
nepotřebuje ho k životu
 
51.
 
Každá bytost ve vesmíru
je ztělesněním Tao
Vstupuje v existenci
nevědomá, úplná, volná,
bere si fyzickou podobu,
a nechává se formovat okolnostmi
Proto každá bytost
spontánně ctí Tao
 
Tao dává vzniknout životu,
živí ho, zachovává,
pečuje o něj, chrání ho,
navrací ho k sobě
 
Proto je láska k Tao
samotnou podstatou bytí
 
52.

Na počátku bylo Tao
Vše z něj povstalo,
vše se do něj vrací
 
Abys nalezl počátek,
vydej se po stopách bytí
Potkáš-li děcko,
a pak najdeš jeho matku,
nejistota zmizí
 
V temnotě se skrývá jas
Vnímáš-li to, co není zřejmé,
jsi účasten věčnosti
 
53.

Správná cesta je zřejmá,
přesto lidé volí postranní stezky
Zbystři, jsou-li věci v nerovnováze
Zůstaň v souladu s Tao
 
Bohatnou-li bankéři,
zatímco farmáři ztrácejí půdu;
utrácí-li úředníci veřejné peníze
za zbraně namísto léčiv;
chovají-li se vládci nestřídmě a nezodpovědně,
zatímco chudí se nemají kam vrtnout –
vládne lupičství a chaos
To není v souladu s Tao
 
54.

Vyrůstáš-li z Tao,
nemůžeš být vyvrácen
Řídíš-li se podle Tao,
nemůžeš sejít z cesty
Tao bude stále v úctě,
z generaci na generaci
 
Nechť je přítomno v tvém životě,
a ty budeš sám sebou
Nechť je přítomno v tvé rodině,
a bude vzkvétat
Nechť je přítomno v tvé zemi,
a bude vzorem pro ostatní
Nechť je přítomno ve vesmíru,
a on se rozezní hudbou
 
Tvůj život vychází z tvé rodiny,
tvá rodina vychází z tvé země,
tvá země je součástí vesmíru
Jak vím, že tomu tak je?
Dívám se do svého nitra

55.

Kdo přijal vnitřní sílu,
připomíná novorozeně
Kosti má křehké, svaly poddajné,
ale jeho stisk je pevný
Ačkoliv neví o spojení dvou pohlaví,
jeho plodivá síla je nezměrná
Byť celý den vzlyká a křičí,
jeho hlas nezhrubne
Obsahuje totiž plnost souladu

Ovládat myslí vnitřní sílu
přináší její úpadek
Kdo chce žít dlouho,
umírá předčasně

56.

Ten, který ví, nemluví
Ten, který mluví, neví

Utiš se,
odstav své smysly,
otup svůj ostrovtip,
povol své uzly,
zjemni svůj pohled,
nechej usednout prach
Takový jsi původně byl

Buď jako Tao:
nelze se mu přiblížit ani ho opustit,
nelze ho hýčkat ani mu škodit,
nelze ho uctívat ani jím pohrdat,
Bez přestání se odevzdává
Proto trvá navždy

57.

Moudrý vládne tím,
že se vzdává kontroly
Nevměšováním řídí svět

Čím víc vyhlášek je,
tím víc lidé vlčí
Čím víc zbraní je,
tím větší nebezpečí
Čím větší blahobyt je,
tím jsme závislejší

Vzdej se touhy po obecném dobru
a bude všudypřítomné jako tráva

58.

Je-li země spravována jemně,
lidé jsou uvolnění a upřímní
Je-li země spravována silou,
lidé jsou nejistí a úskoční

Vládne-li vůle ovládat,
čím vyšší ideály, tím horší výsledky
Zkus lidi udělat šťastnými
a položíš základ neštěstí
Zkus lidí udělat čestnými
a položíš základ neřestí

Moudrému stačí
jít příkladem
a nevnucovat svou vůli
Je ostrý, ale nezraňuje
Je rázný, ale nehrozí
Září, ale neoslňuje

59.

Ke službě lidu a světu
se nejlépe hodí umírněnost

Jen umírněný dokáže
předcházet sama sebe
Díky zdrženlivosti reaguje včas
Jen ten, kdo reaguje včas,
dorůstá každému postavení
Dorůstá-li každému postavení,
nelze poznat jeho mezí
Nelze-li poznat jeho mezí
může obsáhnout celou zemi

Zapustit kořeny v zemi
Mít pevný základ
A věčně bude vyrůstat mír

60.

Spravovat velkou zemi
je jako smažit malou rybku
Mnoho šťouchanců škodí

Sjednotíš-li zemi s Tao,
zlo bude bezbranné
Ne, že by někam zmizelo,
ale půjde vám z cesty

Nemá-li zlo čemu vzdorovat,
ztrácí důvod existence

61.

Dovede-li se velký stát snížit,
stává se deltou světa:
všechny řeky do něj plynou

Jako žena získává muže klidem,
který jí dává blízkost k zemi
Tak i velký stát získává malý,
dovede-li se před ním sklonit
A malý stát získává velký,
dovede-li to stejné

Jednomu slouží pokora
k tomu, aby si získal
Druhému slouží pokora
k tomu, aby byl získán

Vše, co velký stát žádá,
je udržet si velký počet lidí
Vše, co malý stát žádá,
je zapojit se do činností velkého

Mají-li oba dosáhnout svého 
pak ten, který je velký,
se musí umět sklonit

62.

Tao je středobodem všeho,
dobrého člověka pokladem,
špatného člověka úkrytem

Výmluvností lze získat ceny,
statečností lze dosáhnout úcty,
ale Tao je mimo veškeré pocty,
nikdo jej nemůže získat

Proto, když nastupuje nový vládce,
neposílej mu šperky či vzácné koně
Nabídni mu Tao

Být v souladu s Tao
znamená hledat a najít,
chybovat a dosáhnout odpuštění
Proto je nejvzácnějším darem

63.

Jednej bez zasahování,
pracuj bez usilování
Nahlížej v malém velké,
a v nepočetném mnoho
Popasuj se s těžkým,
dokud je snadné
Zvládej velké úkoly
skrze malé krůčky

Všechno pod sluncem
bylo kdysi malé a snadné

Moudrý necílí velké,
proto dosahuje velikosti
Neslibuje planě a nelpí
na vlastním pohodlí
Od začátku počítá s problémy,
proto žádné nemá

64.

Co je dosud v klidu, lze snadno uchopit
Co právě vzniklo, lze snadno tvarovat
Co je zatím křehké, lze snadno roztříštit
Co je stále nepatrné, lze snadno rozptýlit

Vyvaruj se trablí, ještě než povstanou
Uspořádej věci, dříve než se zrodí
Obrovská borovice
vyrůstá z drobného klíčku
Cesta dlouhá tisíc mil
začíná pod tvýma nohama

Tlačíš-li na bytí, zklameš ho
Snažíš-li se jej uchopit, ztrácíš ho
Spěcháš-li s dokončením,
zhatíš, co bylo téměř hotovo

Vše má svůj čas
na začátku i na konci

Proto Moudrý
nechává věci dít se
Nemá nic, nemá co ztratit
Žádá si jen absenci žádostí
Učí se zapomenout
Zajímá ho jen Tao
a tím pečuje o vše

65.

Pradávní mistři
se nesnažili lid vzdělat,
nýbrž jemně přivést k nevědomí

Myslí-li si lidé, že znají odpovědi,
těžko je navigovat
Dokážou-li však nevědět,
sami najdou cestu

Vědomí a nevědomí
dvě strany jedné mince:
hlubokého života

66.

Všechny řeky plynou do moře,
jelikož je nejníže položené
Pokora ho posiluje

Chceš-li vládnout lidem,
musíš se před nimi sklonit
Chceš-li vést lidi,
musíš je umět následovat

Moudrý je výš,
aniž by se někdo cítil utlačován
Kráčí vpředu,
aniž by se někdo cítil ovládán
Všichni jsou mu vděční
Jelikož s nikým nezápasí,
nemá žádného soupeře

67.

Někdo říká, že mé učení je omyl
Jiný ho zve vzletným ale nepraktickým
Avšak tomu, kdo hledí do svého nitra,
dává ten omyl smysl
A pro toho, kdo jej praktikuje,
má ona vzletnost hluboké kořeny

Střežím jen tři věci:
soucit, střídmost a pokoru
To jsou nejdražší poklady

Jen soucitný může být odvážný;
jen střídmý může být velkorysý;
jen pokorný může stát v čele

Neboť soucit vítězí v útoku,
a přináší spásu v obraně
Nebesa ochraňují soucitné

68.

Špičkový sportovec
vítá protihráče v nejlepší formě
Zkušený válečník
zohledňuje plány protivníka
Skvělý obchodník
slouží dobru společenství
Moudrý vládce
následuje mysl lidí

Každý z nich vtěluje
ctnost nesoupeření
Ne že by nemilovali zápolení,
ale ctí podstatu hry
V tom se podobají dětem

69.

Moudrý vojevůdce se chová jako host,
neútočí, není-li sám napaden
Než o píď vpřed, raději o krok ustoupí

Postupovat bez výpadu;
odrážet bez střetnutí;
čelit bez nepřátelství;
svírat zbraň bez úderu

Střetnou-li se dva rovnocenní,
vítězí ten, který má slitování

70.

Má slova lze snadno pochopit
a jednoduše uvést v praxi
Avšak intelekt je nikdy neobsáhne
a budeš-li je rozebírat, selžeš

Mé učení je starší než svět
Jak bys jej mohl zarámovat?

Chceš-li mě poznat,
dívej se do svého nitra

71.

Poznat nepoznatelné, toť ctnost
Neznat známé, toť nemoc
Jen ten, kdo vidí v nemoci nemoc,
se může uzdravit

Moudrý pozná, když ochoří,
proto zůstává zdráv

72.

Když se lid nehrozí autority,
přijde ještě větší síla
bez respektu k jakýmkoliv hranicím

Proto neztenčuj životní prostor lidí
a nečiň jejich úděl příliš trpkým
Tak se nebudou cítit roztrpčení

Moudrý má vědomí sebe,
aniž pomýšlí na obdiv;
má lásku k sobě,
aniž pomýšlí na pocty

Podržuje jedno a odmítá druhé

73.

Kdo je statečný a smělý,
končívá smrtí
kdo je statečný a rozvážný,
zůstává živ
Obé někdy prospívá a jindy škodí
Kdo zná nejvyšší záměr?
Zde je i Moudrý na vážkách

Tao nezápolí, a přece vítězí
Nemluví, a přece dostává odpověď
Neláká, a přece vše vítá
Neplánuje, a přece ví co a jak

Jeho síť má široká oka,
a přece jimi nic neproklouzne

74.

Strašit lidi smrtí,
chytat a usmrcovat provinilé,
kdo by si troufal něco takového?

Na to je zde Velký Kat
A popravovat místo něj
je jako tít sekyrou místo tesaře

Kdo bere do ruky cizí nástroje,
zřídkakdy vyvázne bez šrámu

75.

Lid hyne hlady,
protože jsou daně příliš vysoké
Proto hyne hlady!

Je těžké vládnout lidu,
protože vládce příliš zasahuje
Proto se těžko vládne!

Lid bere smrt na lehkou váhu,
protože musí příliš usilovat o život
Proto bere smrt nalehko!

Vzácné je, může-li si dovolit
nebrat život v potaz
 
76.

Lidé se rodí slabí a poddajní;
když umírají, jsou tuzí a toporní
Rostliny se rodí vláčné a křehké;
když umírají, jsou seschlé a ztvrdlé

Co je silné a pevné,
směřuje ke smrti,
co je slabé a poddajné,
směřuje k životu

Proto zbraně, jsou-li příliš mocné,
nepřinášejí už vítězství,
a stromy, jsou-li příliš mohutné,
neujdou sekyře

Silné a pevné bude rozbito,
slabé a poddajné přetrvá

77.

Tao se podobá napínání luku
Vršek stlačuje dolů,
spodek ohýbá vzhůru
Odnímá, kde je přebytek,
přidává, kde je nedostatek

Proto Moudrý:
nelpí na výsledcích své práce,
neočekává žádné zásluhy,
a když je hotovo, zapomene

Tak vzniká přebytek,
který může nabídnout
celému světu

78.

Nic na světě není
tak jemné a poddajné jako voda
A přesto ji nic nepřekoná
v rozrušování tvrdého a rigidního

Měkké vítězí nad tvrdým
Jemné překonává tuhé
Každý to chápe,
ale málokdo podle toho jedná

Proto Moudrý praví:
jen bereš-li na sebe špínu země,
můžeš jí vládnout;
jen bereš-li na sebe neštěstí lidí,
můžeš být jejich králem

Pravda se zdá občas ztřeštěná

79.

I skončí-li rozepře smírem,
přeci jen zůstává zášť
Lze se tomu vyvarovat?

Proto moudrý
na sebe bere, kolik unese,
a neukládá nic druhým

Kdo má hluboký život, trvá na závazcích
Kdo jej nemá, trvá na požadavcích
 
Tao nikomu nestraní –
vždy je na straně dobrého

80.

Je-li stát řízen dobře,
lidé netouží po vynálezech
Vědomi si vlastní smrtelnosti
se soustředí na přítomnou chvíli
Mají rádi své domovy,
a tak se nezajímají o cestování
Mají zbraně, vozy i lodě,
ale nikdo jich nepoužívá
S láskou pečují o svou rodinu,
zahradu i sousedství
Ačkoliv jsou okolní země tak blízko,
že odtamtud slyšíš štěkat psy,
lidé umírají ve vysokém věku,
aniž by je kdy navštívili

81.

Pravdivá slova nebývají výmluvná,
výmluvnost není pravdivá
Moudrý se nemusí obhajovat,
potřebuje-li obhajoby, není moudrý

Moudrý nehromadí
Čím víc dává,
tím víc má

Nezasahováním a příkladem
vede ostatní